❦
Pondělí 15. října 1883
Gavini mi včera řekl, že se na Salonu už začínají objevovat lidé — jdeme tam, máma, Adeline, Gavini a já. Není tam nikdo.Lundi 15 octobre 1883Gavini m’ayant dit hier que l’on commençait à voir quelques personnes au Salon, nous y allons, maman, Adeline, Gavini et moi. Il n’y a personne.
Vždy se s Gavinim hádám na smrt — on se pokládá za znalce, kategoricky rozhoduje — ale pomalu přejímá mé hodnocení, jako by mu to přicházelo samo od sebe.
Je me dispute toujours à mort avec Gavini qui se croit connaisseur, qui tranche mais qui petit à petit adopte mes appréciations sans avoir l’air, comme si ça lui venait tout seul.
Claire mu našla tak trefnou podobu! Starý zubní kartáček. Je to nápadné. Jednou pronesl větu, kterou bych chtěla zarámovat: „Má drahá maličká — nikdy vám nedám říkat excentrické věci o malování — mohla byste to opakovat před jinými — a to by nebylo dobré.“
Claire lui a trouvé une ressemblance si vraie ! Une vieille brosse à dent. C’est frappant. Il a un jour dit cette phrase que je voudrais encadrer: « Ma chère petite je ne vous laisserai jamais dire des choses excentriques sur la peinture, vous pourriez le répéter devant d’autres et ça ne serait pas bien. »
Ostatně moje jediná excentricita v malířství je můj hluboký obdiv k Bastienovi-Lepageovi — a ten před lidmi nikdy celý nevyslovím. U té příležitosti jsem starému Gaviniovi udělila nepřímou, leč velmi výraznou lekci kvůli slovu excentrický.
Ma seule excentricité en peinture du reste, c’est ma profonde admiration pour Bastien-Lepage, et je ne la dis jamais entièrement devant du monde. A cette occasion j’ai octroyé au père Gavini une petite leçon indirecte mais très nette pour le mot excentrique.
Protože mi Cabanel připadá nemastný neslaný! Copak lze být eklektičtější? Připouštím Bouguereaua pro několik dekorativních panelů ve velmi světlých salonech. Ostatně ho nikdy nepřesvědčím otevřeně — a tak teď říkám:
Parce que je trouve Cabanel insipide ! Peut-on être plus éclectique, j’admets Bouguereau pour quelques panneaux décoratifs dans des salons très clairs. Enfin, je ne le convaincrai jamais ouvertement, aussi je dis maintenant :
„Pane Gavini — pojďte se podívat na tohle — jsem si předem jista, že s vaším tak jemným vkusem to shledáte nádherným.“
-« M. Gavini venez donc voir ça, je suis sûre d’avance qu’avec votre goût si délicat vous le trouverez exquis. »
To vždy zabírá — kromě případů, kdy se předem vyjádřil.
Ça prend toujours, sauf les cas où il s’est exprimé d’avance.
Nuže, dnes se mnou souhlasil, že portréty Bastiena-Lepageho jsou nekonečně lepší než Meissonierovy. Stálo mě to šest měsíců diskusí — ale jsem velmi spokojená. Půjde to vyprávět všem lidem z vysoké společnosti, kteří ho pokládají za velkého kritika — jako by to byl objevil sám.
Enfin aujourd’hui, il a convenu avec moi que les portraits de Bastien-Lepage sont infiniment supérieurs à ceux de Meissonnier. Ça m’a coûté six mois de discussion mais je suis très contente. Il ira le dire à tous les hommes et femmes du monde qui le prennent pour un grand critique, comme s’il l’avait découvert tout seul.
Co je mi po Gaviniho mínění?
Qu’est-ce que ça peut bien me faire l’opinion de Gavini ?
Je to malý intimní triumf — člověk rád prosadí své názory. U apoštolů se to měnilo ve vášeň — a i dnes ještě...
C’est un petit triomphe intime, on aime à faire prévaloir ses idées. Chez les apôtres ça tournait en passion et il y a encore maintenant...
A když je člověk mladý, je plný ohně — chce ostatní nakazit svým nadšením — jednoho dne mi to bude jedno — a na některé věci už kašlu. Bastien-Lepage tím získá lidi z vysoké společnosti, kteří jím toho času dost pohrdají. Já... chtěla bych být užitečná a příjemná každému — hrát roli Prozřetelnosti — zachraňovat, improvizovat štěstí — a dokonce, ó údivu! — netoužit příliš, aby se vědělo, že jsem to já. Ale vždyť jsem anděl!
Et quand on est jeune on est plein de feu, on veut faire partager ses enthousiasmes, un jour je m’en ficherai, je me fiche déjà de certaines choses. Et Bastien-Lepage y gagnera des gens du monde qui le méprisent passablement à l’heure qu’il est. Moi... je voudrais être utile et agréable à tout le monde, jouer le rôle de providence; sauver, improviser des bonheurs et même ô étonnement ! sans désirer par trop qu’on sache que c’est moi. Mais je suis un ange !
Bastienovo parte právě přišlo. A protože mi architekt napsal dopis u příležitosti mého smutku — myslím, že mu to musím oplatit. A právě jsem zkazila asi deset listů papíru.
La lettre de faire-part de Bastien vient d’arriver. Et comme l’architecte m’avait écrit une lettre à l’occasion de mon deuil je pense que je dois lui rendre la pareille. Et je viens de gâcher une dizaine de feuilles.
Velmi bych chtěla nepoužívat slova hluboká účast, neštěstí, jež vás postihlo — jež se nalézají ve všech těch formulích — a přesto docházím k tomuto: „Přicházím Vám říci, s jak hlubokou účastí sdílíme neštěstí, jež postihlo Vaši rodinu, a prosit Vás i Vašeho bratra, abyste věřili mému velkému a upřímnému přátelství.“
Je voudrais beaucoup ne pas employer les mots: part très vive, malheur qui vous frappe qui se trouvent dans toutes ces machines et j’en arrive tout de même à ceci: « Je viens vous dire la part très vive que nous prenons au malheur qui frappe votre famille et vous prier ainsi que votre frère de croire à ma grande et sincère amitié. »
Velké a upřímné přátelství! Připadá mi to přehnané! Ale nechci být chladná — ačkoli se na ně hněvám... aniž by o tom měli tušení. Jak to udělat? Ten šťastlivec, který mě bude číst, najde formule velmi nové — ale to mi k ničemu není. Proč velké a upřímné přátelství k Julesovi? Znám ho jen málo — obdivuji ho — ale velké a upřímné přátelství — to se zdá nesmírné. Spíše by bylo třeba říct, že sympatizuji s tím, co... Přátelství k Julesovi? Ne. To nemá hlavu ani patu.
Grande et sincère amitié ! me paraît excessif ! Mais je ne voudrais pas être froide bien que je leur en veuille... sans qu’ils s’en doutent. Comment faire ? Le veinard qui me lira trouvera des formules très neuves mais ça ne me sert de rien. Pourquoi grande et sincère amitié à Jules ? Je ne le connais que peu, je l’admire mais grande et sincère amitié, ça paraît immense. Il faudrait plutôt dire que je sympathise avec ce qui... Amitié à Jules ? Non. Ça n’a ni rime ni raison.
Č. 2 „Přicházím, drahý pane, říci Vám, s jak skutečně upřímnou účastí já a moji blízcí sdílíme neštěstí, jež Vás právě postihlo. Račte prosím tlumočit naše hluboké sympatie Vašemu bratru a věřit mému přátelství.“
n° 2 « Je viens cher Monsieur vous dire la part vraiment sincère que moi et les miens prenons au malheur qui vient de vous frapper. Veuillez je vous prie transmettre nos sympathies très vives à votre frère et croire à mon amitié. »
Hm? Které? První je lepší, kdyby... Ale... Byla bych mu napsala jemu samému. A protože tak daleko ještě nejsme.
Hein ? Laquelle ? La première est mieux si... Mais ... Je lui aurais écrit à lui-même. Et puisque nous n’en sommes pas là.
Volím číslo 2.
C’est le n° 2 que je choisis.
Ne, podívejte se do příštího sešitu.
Non, voyez dans le cahier suivant.