Čtvrtek 7. června 1883

Louis-Jules-René-Marie dnes ráno poprvé přistoupil k přijímání. Byly jsme v kostele a Bojidar, jemuž je líto, že dostal dopis příliš pozdě, se celý den obětavě věnuje; pokládá se přece jen za kmotra, ještě chvilku a bude se pokládat za otce. Obřady, okázalá vystoupení, pohřby atd. atd. V tom všem si libuje. A dnes večer vezme Boule de neige do cirkusu. Ostatně ho bereme k večeři s námi, aby si ten památný den dobře zapamatoval. Ubohé dítě je bez sebe radostí a u večeře se chovalo tak zdrženlivě a s tak správným citem, že mě to dojalo.
Nikdy jsem neviděla tento kostelní obřad – všechny ty malé dívky v bílém, jak klečí s hlavou sklopenou k zemi, tu tak čistou běl, ty jednotné a dětské postoje... Je to okouzlující ve světle svící v pozadí. Měla bych najít námět na obraz celý v bílém, se svícemi. Žádné komunikantky – Bastien jednu už namaloval...
Saint-Amand přichází dnes večer a je nesnesitelně nudný.
Teta viděla před architektovými dveřmi spoustu kočárů.
Řekl, že může přijít teprve za čtrnáct dní, že je zaměstnán něčím velmi důležitým, že vůbec nevychází, vůbec! ...
Že za čtrnáct dní řekne, o co jde. A předpokládá se, že je to pomník Gambettovi... Ať je to cokoli, v zásadě existuje jen Jules. Ostatně i já sama se chci stát Julesem, chci, aby ten obraz, který dělám, byl dobrý, dobrý, dobrý, dobrý.

Poznámky

Pozn. překl.: Boule de neige (Sněhová koule) — zřejmě žertovná přezdívka černošského chlapce Louise. ↩
Pozn. překl.: Pomník Léona Gambetty (1838–1882), republikánského státníka, který zemřel v prosinci 1882; národní sbírka na jeho monument právě probíhala. ↩