❦
Čtvrtek 8. března 1883
Jeudi 8 mars 1883
Napadl sníh — ale pracuji přesto.
Il a tombé de la neige mais je travaille tout de même.
Émile Bastien přichází se podívat na obraz... Shledává ho dobrým a říká, že bude dobře přijat na Salonu. Velmi jsem se styděla mu tu malbu ukázat — je tak v duchu jeho bratra... Chtěla jsem se schovat jako zlodějka — a šťastně (?) jsem odbočila tím, že jsem znova začala mluvit o jeho bratrovi a o příběhu s výzdobou mého ateliéru. To jest — a tedy — včera u stolu před Alicí a dalšími měl zdánlivě strach, aby nebyl považován za učitele perspektivy — a já jsem se toho chopila jako záminky k napsání dopisu, kde si hořce stěžuji, že mě jeho Bratr i on pokládají za hloupou — za rastakvéru prostě — příběh s novinami, kdy jsme vypadaly, jako bychom si nechaly napsat články o údajné výzdobě ateliéru... Neboť jeho bratr byl zuřivý... A vypadalo to, že jsem se chlubila já...
Emile Bastien vient voir le tableau... Il le trouve bien et dit qu’il sera bien vu au Salon. J’avais très honte de lui montrer cette peinture, tellement dans le genre de son frère... j’aurais voulu me cacher comme une voleuse et j’ai créé une heureuse (?) disgression en reparlant de son frère et de l’histoire de la décoration de mon atelier. C’est-à-dire voilà, hier à table devant Alice et d’autres, il a eu l’air de craindre de passer pour un professeur de perspective et j’ai saisi ce prétexte pour écrire une lettre ou je me plains amèrement d’être prise par son Frère et par lui pour une sotte, pour une rastaquouère enfin, l’histoire des journaux ou nous avons eu l’air de faire les articles sur la prétendue décoration de l’atelier... Car son frère a été furieux... Et c’est moi qui ai eu l’air de m’être vantée...
Zkrátka to mě tím více rozčiluje, že jsem trochu vinna — neboť jsem řekla, že Bastien-Lepage, aniž jsem upřesnila, sundal drapérie nahoře v galerii. Jsem o to více rozhořčena před architektem — abych zapůsobila na jeho představivost a aby osvítil svého bratra... Ó! A jaká tiráda! Za koho nás máte, vy dva?
Enfin ça me met d’autant plus en colère que je suis un peu coupable car j’ai dit que Bastien-Lepage, sans spécifier, avait décroché des draperies en haut de la galerie. Je suis d’autant plus indignée devant l’architecte pour frapper son imagination et pour qu’il éclaire son frère... Oh ! mais une tirade ! Pour qui nous prenez-vous, vous deux ?
Jaké cizinky jste dosud poznali? Slušní lidé jsou všude stejní! Myslíte, že máte co do činění s rastakvérami, co si platí novinové články! Uvědomujete si vůbec, že nás vaše domněnky zesměšňují! My — já — abychom vypadaly, že se blýskáme slavnými jmény! Ale budu mít padesát slavných malířů, chci-li a kdy chci!
Quelles étrangères avez-vous connues ? Les gens comme il faut sont les mêmes partout ! Vous imaginez-vous avoir affaire à des rastaquouères qui se payent des articles de journaux ! Mais savez-vous bien que vos suppositions nous couvrent de ridicule ! Nous, moi, avoir l’air de parader avec des noms connus ! Mais j’en aurai cinquante peintres célèbres si je veux et quand je veux !
Tak takhle se mi odplácí za to, že tak obdivuji talent vašeho bratra! Konečně — to je vskutku nedůstojné. Atd. atd. atd. Jenomže je to trochu i pravda. A já jsem skutečně zuřivá z té politování hodné příhody, jež vzdaluje Bastiena-Lepagea od nás.
Voilà comment je suis récompensée de tant admirer le talent de votre frère ! enfin c’est vraiment indigne. Etc. etc. etc. C’est que c’est un peu vrai aussi. Et c’est que je suis vraiment furieuse de ce déplorable incident qui éloigne Bastien-Lepage de chez nous.
Nechala jsem Juliana na pokoji — a on mi píše lístek, kde se ptá, zda se opravdu zlobíme, a že ho to mrzí, atd. A já mu odpovídám — vylíčím veškeré své stížnosti a skončím pozvánkou k večeři.
J’avais laissé Julian tranquille et il m’écrit un petit mot où il demande si nous sommes vraiment fâchés et que ça l’ennuie, etc. Et je lui réponds en exposant tous mes griefs et finissant par une invitation à dîner.