Úterý 23. ledna 1883

Proto jsem se včera na posteli vrhla na kolena, abych prosila o zázrak!
Pan Clemenceau pronesl obrovský projev o způsobilosti soudců... Je to neobyčejně přesné, stlačené jako Holbein; člověk se skoro namáhá sledovat tu obdivuhodnou dialektiku... a upřímně řečeno, jsem eklektická a nemohu obdivovat jen určitý druh výmluvnosti... Bez šířky záběru, bez génia Toho Druhého [Zamazaná slova: má čím] vzbudit obdiv a vyrovnat to jinými způsoby... Méně strhujícími bez pochyby...
Ale přece je to někdo — někdo velmi silný ve své logice, zuřivé, bezvadné, neúprosné, metafyzické... Ano, ale vášnivé.
Srovnávat s šíří záběru a vznešenou přístupností Toho Druhého je zbytečné. Ten malý matematický pán, zuřivý a chladně nervózní, je přece jen jediný po Onom, jehož pružný a všestranný génius měl půvab umělce a vědomosti státníka...