Sobota 30. prosince 1882 — Sešit 097

CZEN UK FR

Tam uvnitř to pracuje. Tak, a už začínám přehánět – ne, ale je to pravda, pracuje to, a nemohu se dát... [Část stránky v rukopisu prázdná] který není ani spravedlivý ani dobrý a který mě pravděpodobně ještě potrestá, protože se to opovažuji říci. Nahání mi takový strach, že se mu podrobím – jenže toto podvolení se mi k dobru nepočítá, protože je ze strachu. Jen aby... Jenže hodně kašlu a v prsou slyším všelijaké věci... Zkrátka odložme všechno na čtrnáctého. Jen abych do té doby slušně vydržela. Bez horečky, bez pohublé tváře... Jenže je to těžké, když... Potom bude možná příliš pozdě – postupuje to tak rychle; obě strany, pomyslete si. Ach, bída. A zvlášť nebezpečné je na tom všem to, že se kvůli léčení musím skrývat...

Ça marche là dedans. Bon voilà que je commence à exagérer, non mais c’est vrai ça marche et impossible de me mettre... [Partie de page blanche dans manuscrit] qui n’est ni juste ni bon, qui me punira probablement encore parce que j’ose le dire. Il me fait tellement peur que je vais me soumettre, soumission dont il ne me sera pas tenu compte puisque c’est par peur. Pourvu que... C’est que je tousse beaucoup et j’entends dans la poitrine des choses... Enfin remettons tout au 14. Pourvu que je dure convenanblement jusqu’à là. Pas de fièvre, pas de figure tirée... C’est que c’est difficile si... Après peut-être il sera trop tard, ça fait des progrès si vite; les deux côtés, songez donc. Ah ! misère. Et ce qui rend tout cela surtout dangereux c’est que pour me soigner je dois me cacher...