❦
Neděle 24. prosince 1882
Dimanche 24 décembre 1882
Saint-Amand a Géry mi přijdou bránit v práci.
Saint Amand, Géry viennent m’empêcher de travailler.
Portrét je hotov, a tak mu ráno posílám čtyři tisíce franků v obálce a košík květin od Vaillanta1, nesrovnatelného mistra v aranžování. Ale košík obrovský, rozkošný.
Le portrait étant fini, je lui envoie ce matin quatre mille francs dans une enveloppe et une corbeille de fleurs de chez Vaillant, l’incomparable artiste en fleurs. Mais une corbeille immense, ravissante.
Byl doslova uchvácen, jak říká Rosalie; vsadím se, že ten umělec, který zestárl v tomto „moderním“ věku — ten umělec roku 1835 — nedostal nikdy nic podobného. Ani pět franků nedal Rosalii. Ačkoli je jeho portrét buržoazní, orléanistický2 atd. atd., zacházela jsem s ním laskavě — to člověk dělá kvůli sobě a navíc to ušetří otravný dopis, který by musel doprovázet bankovky.
Il a été positivement saisi à ce que dit Rosalie; je parie que cet artiste venu vieux dans ce siècle « moderne », cet artiste de 1835 n’a jamais rien reçu de pareil. Il n’a seulement pas donné cinq francs à Rosalie. Quoique son portrait soit bourgeois, orléaniste etc. etc. je l’ai traité gentiment, on fait cela pour soi et puis ça évite une lettre embêtante à écrire qui devrait accompagner les billets de banque.
Ach! Takový portrét by Bastien neudělal. Já jsem si myslela, že mě Tony namaluje v draperii, po řecku, jemně, čistě, s pěkně vykreslenými tvary. A místo toho mě maluje jako slečnu v křesle, s vějířem v ruce.
Ah ! ce n’est pas Bastien qui ferait un tel portrait. Moi je pensais que Tony me le ferait drapé, grec, fin, pur avec des formes bien dessinées. Et au lieu de ça il me montre en demoiselle dans un fauteuil, un éventail à la main.
Poznámky
Vaillant: módní pařížský květinář („l’incomparable artiste en fleurs“). ↩
Orléanistický (orléaniste): zde ve měšťanském vkusu doby Ludvíka Filipa (1830–1848). ↩