Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Čtvrtek 7. prosince 1882

Chvíli jsme hovořili s Julianem, ale ne ty dlouhé rozhovory... Není o čem — vše bylo řečeno, čekáme, až budu pracovat a tvořit. Přesto mu vyčítám jeho nespravedlnost — nebo spíš způsob, jakým mě nutí k pohybu...
Říká, že přikládá mým úspěchům o to větší důležitost, že mě všude ohlásil jako slavnou osobnost, zázrak, jenž se chystal v každém okamžiku rozkvést — a prásk! Zklamala jsem ho. Ráda bych věřila jako on, že je to moje vina, že jsem špatně pracovala. Koneckonců mu se smíchem říkám o svém zklamání — i on mě zklamal: nerozumí mi, neuznává mě, přičítá mi vulgární pocity — vždyť si ten člověk myslí, že se na něj zlobím, když kritizuje některé mé studie?!
Možná proto, že jsem v poslední době se vyhýbala těm dlouhým diskusím a přátelským hádkám, které nás někdy držely dvě hodiny — ale může opravdu věřit, že mu to kladu za vinu, že jsem neuspěla a neudělala více pokroků?
Zdrcena a zničena vlastní neschopností jsem neměla náladu na duchaplné rozhovory — to je vše. Můj pastel půjde do jednoho Cercle a pak na Salon — „to je věc prvního řádu," říká tatíček Julian — a já ho chci obejmout.
Nu, je třeba namalovat obraz „který zastaví umělce." A to teď ještě neudělám. Ah, Pane, kdybych mohla věřit, že prací toho dosáhnu! To by mi dalo odvahu. Ale teď mi připadá, že nebudu moci nikdy. Pracuji špatně, vím — ano, je to pravda: od Irmy jsem brodila deštěm s tatíčkem Charlesem a pak jsem jela do Ruska — celkem tři měsíce otupění. A tři měsíce představují dvanáct studií, dvanáct torsů v životní velikosti nebo dvanáct celků v poloformátu. V životě jsem neudělala čtyři po sobě. Julian má pravdu — a chtěla jsem ho obejmout.
Říká, že to nedám jako Breslau při svém fiasku (byl to portrét kněze a malý obraz). Ale já jsem byla rok nemocná!

Poznámky

Tatíček Charles (père Charles): důvěrná přezdívka jednoho z profesionálních modelů, kteří pravidelně pózovali na Académie Julian. Marie s ním pracovala při venkovních plenérových sezeních za mokra — „tatíček Charles" v dešti je opakujícím se motivem nevděčné, obtížné práce. ↩