❦
Středa 15. listopadu 1882
Mercredi 15 novembre 1882
Jsem v Paříži! Odjely jsme ve čtvrtek večer. Nicolas a Michka nás doprovodili na první zastávku, Paul s manželkou až do Charkova.
Je suis à Paris ! Nous sommes partis jeudi soir. Nicolas et Michka nous ont accompagnés jusqu’à la première station et Paul et sa femme jusqu’à Harkoff.
V Kyjevě jsme zůstaly čtyřiadvacet hodin; Julie (Alexandrova dcera) je v ústavě1. Je jí čtrnáct let, je roztomilá.
Nous sommes restés vingt quatre heures à Kiew et Julie (la fille d’Alexandre) est à l’institut. Elle a quatorze ans, elle est charmante.
Cesta byla okořeněna komentáři a výmysly o Kotchoubeyových — konkrétně o tom mladším, který se jmenuje Basil — a to mě rozesmívá.
Le voyage a été égayé par des commentaires et inventions sur les Kotchoubey, c’est-à-dire sur le cadet qui s’appelle Basile et cela me fait rire.
A také o Alexandře, Paulově ženě. Říkáme jí Alexandra proto, že jí Basil políbil ruku... Tedy: Dina hovořila s Basilem a paní Paulova přišla a postavila se přímo před něj a bez okolků mu prohlásila: „Já jsem chladná jako mramor!“
Et sur Alexandra, la femme de Paul. Nous l’appelons Alexandra parce que Basile lui a baisé la main... C’est-à-dire, voici Dina causait avec Basile et Mme Paul est venue se planter devant lui et à brûlé [son] pourpoint: moi je suis froide comme un marbre !
„Ale proč, madam, proč?“
- Pourquoi donc madame, pourquoi donc ?
„Nikdy jsem nemilovala!“ (s očima pozdviženýma k nebi).
- Je n’ai jamais aimé ! (les yeux au ciel).
„Ale jděte!“
- Ah ! bah !
„Nikdy!“ (povzdech)
- Jamais ! (soupir)
„Tedy znáte přemrštěnosti života, musím vám je vysvětlit...“ On přitom žertoval, ona byla dojatá a polaskána. Na rozloučenou jí políbil ruku. Ale na tom samotném nebylo nic zvláštního; jenže když jsme zrovna litovaly Paula — a je ho co litovat — a vyjmenovávaly nedostatky jeho ženy, někdo promluvil o její ješitnosti a maloměšťácké hlouposti, a já myslím, že jsem tehdy řekla, že se považuje za vévodkyni a říká si: proč jsem tak spěchala, mohla jsem si vzít Kotchoubeye. Jsem si tím jista, i když bez nás by neviděla ani livrej jejich sloužících. Tu se máma pustila do výkladu, že na tomto světě se dějí jedině šílenosti, a začala vyjmenovávat všechny ty velmože a boháče, kteří si vzali rozvedené, průměrné a hloupé ženy atd. atd. Mámu znáte. Odehrávalo se to ve vagóně a já se bavila a udělala z toho ohranou písničku — takže třetí den jsme začaly věřit, že se to opravdu stalo, a navzájem se ujišťovaly, jako by hrozilo nebezpečí. Vyprávím vám o tom, abych dospěla k tomu: chudák Paul si uzavřel příšerný sňatek. Jediné, co má, je hezká tvář — ale jen když nemluví, protože zuby jsou hrůzné a jeden nebo dva vpředu chybějí. Prsa jí visí až k břichu a prsty jsou tak krátké, že pro nehty nebylo místo — Pán Bůh je skoro úplně vynechal. Vidíte — to je moje žárlivost na Basila, která prosvítá.
- Alors vous savez les outrances de la vie, il faut que je vous les explique... Lui blagueur et elle sentimentale et flattée. En prenant congé il lui a baisé la main. Mais il n’y avait rien là, seulement comme nous étions entrain de plaindre Paul, car il est bien à plaindre, et à énumérer les défauts de sa femme, quelqu’un a parlé de sa vanité et de sa bêtise de bourgeoise et alors moi je crois j’ai dit qu’elle se croit duchesse et qu’elle se dit: pourquoi me suis-je dépêchée, j’aurais pu épouser un Kotchoubey. Je suis sûre qu’elle se le dit bien que sans nous elle n’aurait seulement pas vu la livrée de leurs domestiques. Alors maman s’est mise à dire que dans ce monde il n’arrive que des choses folles et à citer tous les grands seigneurs et tous les richards qui ont épousé des femmes divorcées et ordinaires et bêtes etc. etc. Vous connaissez maman. Ça se passait en wagon et je me suis amusée et en faire une scie de sorte que le troisième jour nous avons commencé à croire que c’est arrivé et à nous rassurer mutuellement comme s’il y avait danger. Je vous en parle pour en venir à ceci que ce pauvre Paul a fait un fichu mariage. Tout ce qu’elle a, c’est une jolie figure et pas quand elle parle car les dents sont affreuses et il en manque une ou deux sur le devant. La poitrine pend jusqu’au ventre et les doigts sont si courts qu’il n’y a pas eu de place pour les ongles que le Bon Dieu a escamotés presque entièrement. Vous voyez, voilà ma jalousie de Basile qui perce.
Tolik k fyzické stránce; pokud jde o charakter, je hloupá, ješitná, pyšná a falešná. Máma dodává, že je zlá — nevím, ale o ostatních věcech nepochybuji. Paul ji vytáhl z maloměšťáckého, provinčního bahna a ona si myslí, že jí to vše patří právem; svou ješitnost tupé nevzdělanky skrývá za medové zdání. Líbá mi ruce a považuje se za mou nadřazenou ve všem. Paul ji silou lásky přesvědčil, že nemůže žít nikde jinde než v Paříži a že nikdy nebyla v poltavské společnosti — a sám tomu věří, tak jako Bojidar věřil panenství Sarah Bernhardtové, jejíž syn s ním chodil do školy. Ostatně... Vůbec ho nemiluje. Nedávno mu vystrojila scénu, protože ji přišel v noci ve dvě hodiny vzbudit, aby jí vyprávěl, jak jsme ten den strávily v Poltavě. A stěžovala si mi, já jí velmi přátelsky odpověděla, že to přece není tak strašné a že jsme se bavily; že tam nebyla, Paul chtěl hned sdílet ty hezké dojmy — že to považuji za milé a laskavé, na což mi odpověděla, že se mi to lehce řekne.
Voilà pour le physique, quant au moral elle est bête, vaine, orgueilleuse et fausse. Maman ajoute qu’elle est méchante, je ne le sais pas, mais pour les autres choses je n’en doute pas. Tirée de la bourgeoisie, de la crasse provinciale par Paul, elle croit que tout cela lui est dû et cache une vanité de sotte et d’ignorante sous des dehors mielleux. Elle me baise les mains et se croit ma supérieure en tout. Paul a force d’amour lui a fait croire qu’elle ne peut vivre qu’à Paris et qu’elle n’a jamais été dans le monde de Poltava, il le croit lui-même, comme Bojidar croyait à la virginité de Sarah Bernhardt dont le fils a été à l’école avec lui. Enfin... Elle ne l’aime pas du tout. L’autre jour elle lui a fait une scène parce qu’il est venu la réveiller à deux heures du matin pour lui raconter comment nous avions passé la journée à Poltava. Et elle s’en est plainte à moi qui lui ai répondu très amicalement que ce n’était vraiment pas si atroce que ça et que nous nous étions amusés; qu’elle n’avait pas été là, Paul a voulu tout de suite partager ces bonnes impressions, que je trouvais cela gentil et aimable, à quoi elle m’a répondu que j’en parlais bien à mon aise.
„Co byste vy řekla na mém místě? Víte co, příští noc přijdu vzbudit vás a uvidíme, jak mě přivítáte,“ říká mi.
- Qu’auriez vous dit, vous à ma place, tenez j’irai vous réveiller la nuit prochaine et nous verrons comment vous me recevrez me dit-elle.
„Ale má drahá, ty přece nejsi můj manžel!“
- Mais ma chère tu n’es pas mon mari toi !
Je hloupá. A pokládá se za krásnou se svými špatnými zuby a věčnou cigaretou — velmi dlouhé cigarety, které kouří bez elegance. Ale tam v Poltavě člověk vidí jenom její hezkou tvář. Co se týče Basila — jsem jako ti dva lháři z Marseille2, kteří, vidouce, jak všichni běží, jdou se taky přesvědčit, jestli přístav je opravdu ucpán velrybou... Tedy... (trvám na tom) tedy stačí, aby Basil jen kývl, a Paul bude nejšťastnějším manželem na světě.
Elle est bête. Et elle se croit belle avec ses mauvaises dents et son éternelle cigarette; des cigarettes très longues qu’elle fume sans chic. Mais là-bas à Poltava on ne voit que sa jolie figure. Quant à Basile et je suis comme ces deux menteurs de Marseille qui voyant courir tout le monde vont à leur tour voir si vraiment le port est bouché par la baleine... Donc... (j’y tiens) donc si Basile fait seulement un signe, Paul sera le plus heureux des maris.
V Berlíně, kde jsme zůstaly jen čtyři hodiny, přišel Doenhoff3 na nádraží; nechal nás v jedenáct hodin, povinnosti u knížete ho volaly na palác. Pět minut poté nám přinesli tři rozkošné kytice s jeho navštívenkou, která udělala na tatínka velký dojem, stejně jako kočár a pozlacená livrej s erbem.
A Berlin ou nous ne sommes restés que quatre heures Doenhoff est venu nous voir à la gare et nous a quittés à onze heures, le service de son prince l’appelant au palais. Cinq minutes après on nous apportait trois charmants bouquets avec sa carte qui a produit un grand effet sur papa ainsi que le carrosse et la livrée dorée et armoriée.
Poznámky
Ústav: kyjevský Ústav pro šlechtické dívky (Institut blagorodnych devic), internátní škola pro dcery šlechty. ↩
Marseilleský vtip (obyvatelé Marseille byli pověstní vymýšlením): dva lháři si vymyslí velrybu, která ucpala přístav, a nakonec běží s davem, aby ji viděli. ↩
Doenhoff: pruský dvořan („le service de son prince l’appelant au palais“), blíže neurčený. ↩