❦
Úterý 31. října 1882
Mardi 31 octobre 1882
Zbývají jen Alexandre, jeho žena, Garnitsky a Michka; ti všichni odjedou dnes večer. Je tu i strýc Nicolas.
Il ne reste qu’Alexandre, sa femme, Garnitsky et Michka; tout ça s’en va ce soir. Il y a aussi l’oncle Nicolas.
Prý se včera v Dikance1 pilo tak, že to nelze ani popsat. Ostatní jsou velmi polaskáni přátelstvím s Kotchoubeyovými a celá Poltava je tím oslněna.
Il paraît qu’on a bu hier à Dikanka que c’est inimaginable. Les autres sont très flattés de cette amitié avec les Kotchoubey et Poltava en est éblouie.
Prostě celý den se mluví jen o včerejším víně.
Enfin toute la journée on parle des vins d’hier.
Ta Dina vůbec nevidí, že si z ní dělají legraci; nijak si to neuvědomuje. Řekla jsem jí, co říct bylo třeba, a dnes zase odporné koketní provokace s Michkou, kterého doopravdy zbila a který byl nespokojen — a to je moje vina, protože jsem ho včera ze žertu dost silně zbila; on se vrhl na kolena s výrazem naprostého nadšení a já mu pak podala ruku k polibku. Tak chtěla scénu zopakovat. Vzpomínáte, jak jsem dráždila Blanca za časů Cassagnaca a jak ona dělala totéž a jak jí Blanc přímo řekl, že neví, kde přestat. Vždycky přes míru, vždycky. Ah, to je otravné!
Cette Dina ne voit pas du tout qu’on se moque d’elle, elle ne se rend pas compte, je lui ai dit ce qu’il fallait et aujourd’hui de nouveau des agaceries révoltantes avec Michka qu’elle a battu pour de vrai et qui n’était pas content, et ça c’est ma faute, parce que hier j’ai fait cette plaisanterie de le battre assez fort, il s’était prosterné l’air enchanté et je lui ai donné ma main à baiser après. Alors elle a voulu refaire la scène; vous vous rappelez quand j’agaçais Blanc du temps de Cassagnac et qu’elle faisait la même chose et que Blanc lui a même dit qu’elle ne savait pas s’arrêter où il faut. Toujours dépasser la mesure, toujours. Ah ! c’est ennuyeux.
Poznámky
Dikanka: sídlo rodu Kočubejů v Poltavské oblasti, známé z Gogolovy sbírky Večery na samotě u Dikaňky (1831–32). ↩