Sobota 1. července 1882

Nu, je to lepší, a především všechna moje plátna a všechny kresby jsou tu pohromadě, dělám jim přehlídku a vracím se k životu. Od rána pracuji s Irmou; přišel Émile Bastien a zůstali jsme přes dvě hodiny povídat o umění. Je to tak dobrý chlapec, nelichotí, je inteligentní, a protože je to Bastienův bratr, člověk má dojem, že slyší rady a mínění toho druhého. Já se tomu s ním směju, ta otřepaná písnička o slavném bratrovi; žertujeme o tom. Paní Cartwrightová říká, že „Émile Bastien-Lepage ve vás vidí splnění všech snů básníka“. Tedy muž vkusu — a má pravdu? Jako ten Američan Simmons, který mě viděl se slečnou Lônstadt u Madevicka a řekl malé Lônstadt, že kdyby byl bohatý, šel by za mnou všude. To je přece žena!
Vidíte ty úspěchy. Ostatně líbím se jen inteligentním lidem. Ó samolibosti... Ne, je to pravda, umělci, ať ženy či muži, uvažují vždy nad úroveň svého postavení.
Bailleulová na večeři a Bojidar se svými věčnými zastaralými a překroucenými klepy. Nic neví, slyší všechno naopak a vymýšlí si. Ostatně od té doby, co se pokládá za umělce, má pramálo způsobů a vede směšné řeči. Ten ubohý Émile je architekt, ale nevypadá na to, a pak, o několika plátnech mluvil dobře a povzbudil mě.
Falešné lichotky člověk pozná a bolí.
A včera, včera jsme pracovali na jeho portrétu, a protože na terase pršelo, požádala jsem o svrchník pravého Bastiena a jeho klobouk, a tak to bylo úplné: ateliér, paleta, štětce, plátno, bratr i šaty. Všechno Bastienovo. Před rokem jsem hledala romaneskní způsoby, jak proniknout do tohoto chrámu — přestrojit se za Američanku a nabídnout pět set franků pro chudé, abych ho viděla při práci, kupříkladu. Znát, zdravit, přiblížit se k člověku s talentem... Vím dobře, že v Paříži má to štěstí téměř každý, ale já si z toho přece dělám událost... Je to pro mě tak nové a jsem na to tak hrdá! Dnes večer u večeře se mi stalo, že jsem řekla: Bastien-Lepage byl u mě... a nechtěně jsem se odmlčela, abych vychutnala to seskupení slabik, které mělo tak příjemný význam. Je to jen bratr, ale ten druhý přišel také a ještě přijde, a z bratra si dělám přítele, dobrého kamaráda. Anebo říci: Carolus-Duran mi onehdy říkal, že... Anebo: večeřeli jsme v úzkém kroužku, Bastien, Gervex, Carolus... Anebo [Slova začerněna: Brazza mi vyprávěl] včera...

Poznámky

Pozn. překl.: Henri Gervex (1852–1929), módní pařížský malíř, známý společenskými portréty a žánrovými scénami.