❦
Pondělí 12. června 1882
Je to jako zármutek... Představuji si, že jsem ho způsobila, a kvůli tomu ho cítím... A ještě se bude říkat, že nemám dobré srdce. Předevčírem jsem byla u Tonyho, protože jsem si myslela, že jsem ho u večeře trochu příliš zanedbala. Týž dobrý cit mě zavedl ke starému Julianovi... který byl pryč. A teď se mi zase zdá, že jsem zarmoutila Gabriela, a jsem z toho dojatá.C’est comme du chagrin... Je m’imagine que j’en ai causé et j’en ressens à cause de cela... Et on dira encore que je n’ai pas bon cœur. Avant hier j’ai été chez Tony parce que je me figurais l’avoir un peu trop délaissé au dîner. Le même bon sentiment m’avait portée chez le père Julian... qui était sorti. Et à présent voilà qu’il me semble que j’ai fait de la peine à Gabriel et j’en suis attendrie.
To proto, že si představuji, že si mě lidé tak vysoko cení...
C’est que je m’imagine qu’on fait grand cas de moi...
Tento týden pracuji u Emmy Lônstadt, malé Švédky, Julianovy žačky, dost zajímavé, která má krásný ateliér, jejž jí někdo půjčil. Vzaly jsme si krásnou modelku a malujeme ji ležící, v životní velikosti. Je to poprvé a jsem dost rozechvělá... Chtěla bych udělat dobrý kus, abych měla právo mluvit o tom slavném obrazu...
Cette semaine je travaille chez Emma Lônstadt, une petite Suédoise élève de Julian assez intéressante et qui a un bel atelier qu’on lui a prêté. Nous avons pris un beau modèle de femme et nous la faisons couchée, grandeur nature. C’est pour la première fois et je suis assez émue... Je voudrais faire un bon morceau pour être autorisée à parler du fameux tableau...
Ne, opravdu, ten uhlazený tajemník velvyslanectví na tohle všechno nemyslí a já si nemám co vyčítat.
Non, vraiment ce suave secrétaire d’ambassade ne pense pas à tout cela et je n’ai rien à me reprocher.
Jak je hloupé představovat si, že člověk způsobil utrpení všem?! A i kdyby!... S Gérym se nedá nic dělat, tudíž je lépe, že to tak je... A pak si představuji toho ubohého otce, který je uražený za svého syna, a toho ubohého syna, který je tak nešťastný...
Est-ce bête de s’imaginer qu’on a fait souffrir tout le monde ?! Et quand bien même !... Je ne puis rien faire de Géry, par conséquent il vaut mieux que cela soit ainsi... Et alors je me figure ce pauvre père qui est vexé pour son fils, et ce pauvre fils qui est si malheureux...
Jaká představivost!!
Quelle imagination !!
Mluvím vám o tom, protože mě to trápí... Stejně mi nevymluvíte, že jsem mu způsobila bolest, a tím víc mě to bolí, že je tak rozumný, tak jak náleží, tak dobrý; zkrátka Raoul de Bragelonne1 — a dojímá mě jeho odevzdanost (?) a jejich tak dobré vystupování... Mluvím o otci a synovi... Musí v tom přece být něco pravdy, když to tak cítím... Na druhé straně... Jsou to opravdu bláznivé představy a ten ubohý Gabriel je nejspíš nevinen vším tím citovým galimatyášem, který mu připisuji...
Je vous en parle parce que ça me peine... C’est égal vous ne m’ôterez pas de l’idée que je lui ai fait de la peine et cela me fait d’autant plus qu’il est si raisonnable, si comme il faut, si bon; enfin un Raoul de Bragelonne et je suis touchée de sa résignation (?) et de leur air si bien... Je parle du père et du fils... Il faut pourtant qu’il y ait là quelque chose de vrai pour que je le sente ainsi... D’un autre côté... C’est vraiment fou ces imaginations et ce pauvre Gabriel est sans doute innocent de tout ce galimatias sentimental que je lui prête...
Snad si to všechno vysvětlím tím, že si řeknu, že to byl nedostatek zvyku být šťastná, který mi působí tyto rozpaky... Když jsem s něčím spokojená, mám chuť za to všechny prosit o odpuštění.
Peut-être expliquerai tout cela en me disant que c’était le manque d’habitude d’être heureuse qui me cause ces perplexités... Quand je suis contente de quelque chose j’ai envie d’en demander pardon à tout le monde.
Poznámky
Pozn. překl.: Raoul, vikomt de Bragelonne — ušlechtilý, melancholický mladý hrdina Dumasova románu Vikomt de Bragelonne, proslulý odevzdaným, ušlechtilým přijetím neopětované lásky. ↩