❦
Neděle 28. května 1882
Vévodkyně de Fitz-James včera přišla říct, že nás večer představí u své snachy, vévodkyně de Fitz-James; byl tam ples. Máma tvrdí, že ta stará dáma je ztělesněná laskavost a nic si nepřeje víc než dělat nám průvodkyni. Vídají se dost často, ale já nevím nic určitého, stále zaměstnaná tím zatraceným malováním. Jedeme tedy pro ni a přijíždíme společně.La duchesse de Fitz-James est venue hier pour dire qu’elle nous présenterait le soir chez sa belle-fille la duchesse de Fitz-James, il y avait bal. Maman assure que cette vieille est tout ce qu’il y a de plus aimable et ne demande qu’à nous piloter. Elles se voient assez souvent mais je ne sais rien au juste, toujours occupée de cette sacrée peinture. Donc nous allons la prendre et arrivons ensemble.
Je to ta nejvyšší elegance, skutečná společnost, skutečné mladé dívky, rozkošné a svěží. Skutečné toalety. Stará vévodkyně má bůhvíkolik neteří, synovců a vnoučat. Její vnučce paní de Turenne už není mladá je dvacet devět a ta druhá, paní de Miramon, má sedmiletého syna pravnuka vévodkyně.
C’est tout ce qu’il y a de plus chic, du vrai monde, de vraies jeunes filles ravissantes et fraîches. De vraies toilettes. La vieille duchesse a je ne sais combien de neveux et de petits enfants. Sa petite fille Mme de Turenne n’est plus jeune a vingt-neuf ans et l’autre, Mme de Miramon a un fils de sept ans l’arrière petit-fils de la duchesse.
Jména, která jsem slyšela vyslovit, patří k nejznámějším a nejaristokratičtějším a těch několik osob, které znám od vidění, je to nejelegantnější, co existuje. Pokud jde o mě, nudím se krutě.
Les noms que j’ai entendu prononcer sont des plus connus et les plus aristocratiques et le peu de personnes que je connais de vue sont ce qu’il y a de plus élégant. Quant à moi je m’ennuie cruellement.
Za prvé nejsem dobře oblečená; šaty jsou hezké, ale ne na ples; kvůli pocitu té méněcennosti jsem nevýrazná, a pak nikoho neznám a všichni ti mladí lidé spolu tančili celou zimu a většina dívek si tyká. Hostitelé jsou ztělesněná laskavost, představují nás dámám, mně představují pány, tančím, ale... S rozpaky... a chápete, do jakého otupění mě ta situace uváděla... Skromná. Nevypadala jsem nejlépe a nikoho jsem neznala, a tak jsem nezískala žádné trofeje v kotilonu1, který ostatně opouštím dlouho před koncem. A ty šaty mi dodávaly nepříjemný vzhled!... Zkrátka málokdy se člověk baví, když takhle najednou vpadne do neznámé společnosti, když celou zimu nevycházel a nezná ani živou duši; ale když je člověk ve formě, dovede se ukázat... Nebyla jsem ani oblečená, ani připravená, ani učesaná... Myslela jsem, že to bude malý plesíček2 v šatech ke krku, a litovala jsem svého polovičního dekoltu.
D’abord je ne suis pas bien habillée, la robe est jolie mais pas pour un bal; le sentiment de cette infériorité me rend terne, et puis je ne connais personne et tous ces jeunes gens ont dansé tout l’hiver ensemble, et la plupart des jeunes filles se tutoient. Les maîtres de la maison sont tout ce qu’il y a d’aimable et l’on nous présente à des dames, on me présente des messieurs, je danse mais... Avec gêne... et vous comprenez dans quel état d’abrutissement me mettait cette situation... Modeste. Je n’étais pas à mon avantage et je ne connaissais personne, aussi n’ai-je pas eu de trophées au cotillon que je quitte bien avant la fin du reste. Et cette robe me donnait un air désagréable !... Enfin il est rare qu’on s’amuse quand on va comme cela tout à coup dans une société inconnue et qu’on n’est pas sorti tout l’hiver et qu’on ne connaît pas un chat, mais quand on est en possession de tous ses moyens on peut faire figure... Je n’étais ni habillée, ni préparée, ni coiffée... Je pensais que ce serait un petit balichon [sic] en robes montantes et regrettais mon demi-décolleté.
A celou dobu jsem myslela na jeden pastel, který jsem ráno udělala a který mě pronásleduje, protože se nepovedl. Ostatně takhle se do společnosti chodit nedá... Potřebovala bych aspoň dva měsíce společnosti, abych se do toho vpravila... Jsem zdivočelá, unavená, smutná, a to všechno... Zůstat rok zavřená a pak ples, který vám spadne na hlavu — člověk je z toho omráčený — a pak zase šest měsíců ticha. A pak, po pravdě řečeno... jistě zuřím, že jsem neměla život mladé dívky, a do společnosti bych chodila z marnivosti, ale v hloubi duše — myslíte, že mě to baví?... Jak je to hloupé, jak prázdné, jak nevýrazné! A pomyslet, že jsou lidé, kteří žijí jen z toho! Já bych to chtěla jen zřídka, právě tolik, abych byla v proudu, ale jako třeba slavní muži, kteří tam chodí jen pro rozptýlení — a přece dost na to, aby nevypadali jako Hotentoti nebo obyvatelé Měsíce.
Et je pensais tout le temps à un pastel fait le matin et qui me poursuit comme mauvais. Du reste on ne peut pas sortir comme cela... Il me faudrait deux mois au moins de monde pour m’y entraîner... Je suis sauvage, fatiguée, triste, et tout cela... Rester un an enfermée puis un bal qui vous tombe sur la tête, on en est ahuri, puis encore six mois de silence. Et puis à vrai dire... sans doute j’enrage de n’avoir pas eu de vie de jeune fille et j’aurais été dans le monde par vanité mais au fond pensez-vous que ça m’amuse... Est-ce assez bête, assez creux, assez terne ! Et dire qu’il y a des gens qui ne vivent que de cela ! Moi j’en voudrais rarement, juste assez pour être dans le mouvement, mais comme les hommes célèbres par exemple; qui n’y vont que pour se délasser mais assez pourtant pour ne pas avoir l’air de Hottentots ou d’habitants de la lune.
Poznámky
Pozn. překl.: „Trophées au cotillon“ — drobné dárky, které tanečníci dostávali při figurách kotilonu. ↩
Pozn. překl.: Mariino slovo: balichon [sic]. ↩