Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Čtvrtek 18. května 1882

A najednou máma dostane dopis od Soutza, který píše, že se neodvažuje přijít sám a že úpěnlivě prosí, aby mu řekla, kdo si mohl vymyslet, že něco řekl. Čtyři velmi upřímné stránky, na nichž je velmi pobouřen, že platí za pomlouvače — on, který je nám tak oddaný atd. atd.
Nuže, vy víte, že to říkali Bojidar a kněžna, a dokonce tvrdili, že sem rok nechodili, protože sem chodil „ten prasák“ Soutzo. Ještě v Nice mi to všechno Bojidar opakoval. A teď je Soutzo zpátky a Bojidar, Alexis i jejich matka jsou s ním jedna ruka. Alexis dokonce řekl, že věřil, že Soutzo pomlouval, ale že to není pravda.
Bojidar sám neříká nic — on, který to tvrdil s takovou naléhavostí a přísahal, že bude muset tomu Soutzovi rozbít hlavu, jestli ho potká.
Už nevím, jak se z toho dostane.
Ostatně mají ti Karagjorgjevičové obludnou drzost; hrozně protivní lidé s těmi svými slovanskými mravy — a to ještě pomlouvám ty ubohé Slovany; ti Karagjorgjevičové jsou velmi nebezpeční, ze všeho dělají aféry a každý den je slyšíte říkat, že jim ten či onen ukradl nebo podvodně vylákal to či ono, nebo že... Zkrátka obludné věci — a za týden padnou těm ničemům a zlodějům zase do náruče. Na venkově nebo když je třeba zařídit či přestěhovat ateliér, je Bojidar k nezaplacení, ale jinak! Ještě štěstí, že Soutzo není nijak zajímavý; kdyby se ale všechny ty klepy roznesly o někom okouzlujícím, bylo by to vážnější. Je tak snadné je tou historií se Soutzem rozdrtit na prach, že je mi hrozně trapné s nimi o tom mluvit, a tak neříkám nic. Bojidar tu včera večeřel, jako by se nechumelilo.
A dnes jsme potkaly Soutza, když jsme si prohlížely byt vedle kněžny. Mluvily jsme s ním o jeho dopise a o těch pletichách; byl velmi dojatý a koktal a kněžna nám ze svého balkonu žehnala jako potrhlá stará bába.
Bastien-Lepage je první, nejpůvabnější, nejsilnější, nejopravdovější umělec naší doby... Saint-Marceaux a on.
Musím být asi zlá, ale netajím se vám, že se mi ulevilo, když jsem viděla, jak průměrná je rybářka od Breslau.
Hůř než průměrná. Je špatně postavená, špatně posazená v plátně, působí upachtěně a těžkopádně, barva je odpuzující. Zkrátka jako by to bylo ode mě — před svými obrazy cítím stejný odpor.