Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Sobota 18. února 1882

Bojidar je tu a pomáhá mi instalovat prostěradla proti slunci — ráno trochu pracuji před odchodem na Karneval.
Velká konfetová bitva — dorážejí silně — ale je to velmi vtipné — pod maskou říkáme hlouposti kolemjedoucím kočárům a lidem na tribunách — baví mě to tak, že nedělám skicu z okna, jež jsem si kvůli tomu zvlášť pronajala.
Je nás devět — tatínek, máma, teta, Dina, Paul, jeho žena, Bojidar a paní Eristoff a já.
Šla jsem dnes ráno do kostela s mámou a tatínkem — celá v bílém, s pátečním kloboukem, jenž mi tak sluší — stále proto, abych obnovila pověst zdravé ženy.
Nevím, jsem-li nemocná — ale mám drzý výzor zdraví.
Kdybyste věděli, jaká muka… Bojuji s leností a s tím hrozným: to bude špatné — jež mi brání cokoli dělat. A mám pálivé výčitky za každou ztracenou hodinu… A proč neděláš skici a toto a tamto — a když vidím kresby ve „Vie Moderne", rdím se a blednu — a chtěla bych hned napoprvé dělat jako tito lidé, kteří to dělají deset let — nechápajíc, že je třeba dělat stále a znovu a špatně a nepřetržitě, aby se pak dělalo dobře.
Ach, jaký hrozný a nebezpečný okamžik — když člověk vyjde z pravidelné a mechanické práce ateliéru a cítí nutnost pružnit se, drobit — takříkajíc — dělat vše; být vydán sám sobě, ba pochopit, co by bylo třeba, vědět, co chybí. Být si vědom svého stavu. To je dobrý znak — ale je to sakra mučivé… To trvá již několik měsíců — a tento boj v každém okamžiku by byl odporný, kdyby člověk neměl mlhavou naději, že to možná vede k nějaké krásné sérii měsíců plodné, klidné, promyšlené práce, jež vám otevře nové obzory a pak… Vzpomínám si — před dvěma třemi lety prošla šťastná Breslau týmiž mukami jako já — celé měsíce nemohla nic vytvořit — viděla jsem ji prožívat hrůzné soboty — hotová ze zoufalství dělat sochařství. Před třemi lety, když jsem začala malovat, ona malovala již dobře — a hlava, jež byla druhá malovaná studie, jí vynesla velké komplimenty. [Breslau] Bylo to stejně dobré jako hlavy jakési medailované Švédky. Jak je vše to marné — kreslete, nepište.