Čtvrtek 17. listopadu 1881
Špatné noci plné horečky a nočních můr — nová vláda mě pronásledovala a kdoví proč jsem stále viděla generála Campenona a jeho ženu, jež ho prý řídí snad být pronásledována celou noc. Pak jsem při probuzení zřetelně viděla osm hodin, ale venku byla tma jako v pytli — a tehdy bezmocné záchvaty vzteku: to je teta, to je Rosalie, to je konec světa a oni mi to tají! A cítila jsem kolem krku vonné byliny, které mi tam teta pro mé zdraví přiložila. Zkrátka skoro blouznění — takže jsem se včera sotva vlekla, bolela mě hruď, hrdlo, záda, kašlala jsem, byla jsem nachlazená, nemohla jsem nic spolknout — a desetkrát za den jsem střídala zimu s horkem.Jeudi 17 novembre 1881 Mauvaises nuits remplies de fièvre et de cauchemars, le nouveau ministère me hantait et je voyais Dieu sait à quel propos le général Campenon et son épouse qui paraît-il le gouverne p. être harcelée toute la nuit. Puis je voyais distinctement huit heures à mon réveil et il faisait tout noir, alors des colères impuissantes, c’est ma tante, c’est Rosalie, c’est la fin du monde on me le cache ! Et je sentais tout autour du cou des herbes odoriférantes que ma tante m’avait mises là pour ma santé. Enfin du délire presque, ce qui a fait que hier je ne pouvais pas me traîner ayant mal à la poitrine, à la gorge, au dos, toussant, enrhumée, ne pouvant rien avaler et passant dix fois par jour du froid au chaud.