Středa 20. dubna 1881

Zdálo se mi o Soutzovi, nepříjemné.
Hlupáci se budou smát, že mě při mých zásadách zabíjí, že nemám pozvání ke královně.
Upozornila bych je, že to není žádná zábava — de Lessepsovi, paní Adamová, lékárníci Krishaberovi, a teď ta nevinná Isabella. Máma byla u Mirandových a on řekl, že je to jen opomenutí a že pozvání přinese.
Máma se já nevím jak seznámila s hrabětem Kapnistem, radou ruského velvyslanectví, a pokaždé se v kostele zdraví; minulou neděli mu představila manžela, který nechal u Kapnista vizitku, a dnes Kapnist zanechal své. A pak dnes ráno v kostele (je náš svatý týden) se Orloff přiblížil k mému otci, stiskl mu ruku se slovy, že je velmi rád, že ho vidí, a že ho už potkal v Bruselu. Můj otec tam nikdy nebyl a myslím, že si ho kníže spletl s někým jiným, ale máma tvrdí, že se nejdřív na něco zeptal Kapnista.
Jenže máma zbožňuje vymýšlet si malé příjemné věci a nakonec jim sama uvěří. Není nic hloupějšího než upravovat si věci pro vlastní potřebu a pro potřebu svých blízkých; všichni vědí, že jsou to lži — jaké potěšení klamat sám sebe! Zkrátka.
Dnes večer páchám těžký hřích, jdu do kostela poslouchat pašijová evangelia, a to abych se předvedla v černých, velmi přiléhavých šatech, bez klobouku, s lokýnkami na zádech a s obličejem ozářeným svící. Nedovedete si představit, jak to ženám sluší, i ty staré a ošklivé vypadají svěžeji a mají krásné oči.

Poznámky

Pozn. překl.: Juliette Adam (rozená Lamber, 1836–1936) — spisovatelka a přední politická hostitelka, zakladatelka listu Nouvelle Revue (1879); ústřední postava republikánské pařížské společnosti. Marie její salony zjevně shledává nudnými ve srovnání s dvorem královny.
Pozn. překl.: kníže Nikolaj Orlov (1827–1885) — ruský velvyslanec ve Francii v letech 1871–1882, význačná postava pařížské diplomatické společnosti. Byl znám svým kosmopolitismem a blízkostí francouzskému kulturnímu životu.