Celý den zůstávám [Začerněná slova: ponořená do snění, jehož] je ten muž předmětem. Nejsem kvůli němu schopná pracovat, jsem neklidná, rozrušená. Je to směšné po tak dlouhé době... Ale protiřečím si... Zkrátka, ráda bych věděla, zda je to počestný cit, anebo prostě jen přetlak mého mládí, jež potřebuje předmět zbožňování. Vidíte, všechny tyhle řeči jsou jen opakování a bledé čmáranice.
Je reste toute la journée [Mots noircis: plongé dans des rêveries dont] cet homme est l'objet. J'en suis incapable de travailler, inquiète, troublée. C'est ridicule après tant de temps... Mais je me contredis... Enfin, je voudrais bien savoir si c'est un sentiment honorable ou tout simplement le trop plein de ma jeunesse qui a besoin d'un objet d'adoration. Voyez-vous tous ces discours, c'est des redites et de *pâles* barbouillages.