Pondělí 8. listopadu 1880

Opsaný dopis · Lettre de Marie à Mme de Mouzay, 8 novembre 1880

⚜

Váš dopis, drahá paní, mě velmi rozladil. Naštěstí pro mě se děsím jen nemocí, které hyzdí, jinak by mě ty strašlivé věci, jež mi píšete, jistě přivedly k nemoci ze strachu. Ale nechme toho.

Votre lettre, chère madame, m’a vivement contrariée. Heureusement pour moi je ne suis effrayée que des maladies qui défigurent, sans cela les épouvantables choses que vous m’écrivez me rendraient à coup sûr malade de peur. Mais passons.

⚜

Chci vám říci, že s těmi nejlepšími úmysly na světě jednáte jako nepřítelkyně a působíte mi tu největší škodu, když o mně šíříte legendy, jež se stávají opakovanými klevetami u těch, jimž je vyprávíte. Připisujete mi výstřednosti, o nichž se mi nikdy ani nesnilo! Když je vyprávíte mně, trochu mě to dráždí, a to je vše, ale ostatní jim věří, a opravdu, jelikož mě máte trochu ráda, měla byste si přece uvědomit, že mi nijak neprospívá, abych v očích světa platila za jakousi divokou bláznivku, která přivádí své ubohé rodiče do neštěstí. Vaše náklonnost ke mně a vaše výtečné srdce vás nutí vidět věci příliš dramaticky. Z jediného slova, které vyklouzlo mámě nebo tetě ve chvíli rozmrzelosti, budujete stavby, jež matou můj rozum. Buďme přirození:

Ce que je veux vous dire c’est qu’avez les meilleures intentions du monde vous agissez comme une ennemie et me faites le plus grand tort en propageant sur mon compte des légendes qui deviennent des cancans répétés auxquels vous les racontez. Vous me prêtez des excentricités auxquelles je n’ai jamais rêvé ! Quand vous me les racontez à moi, cela m’agace un peu et voilà tout, mais les autres y croient et vraiment puisque vous m’aimez un peu vous devriez bien pensez que je ne gagne pas beaucoup à passer aux yeux du monde pour une espèce de folle sauvage qui fait le malheur de ses pauvres parents. Votre affection pour moi et votre excellent coeur vous font voir les choses trop dramatiquement. Sur un mot échappé dans un moment de contrariété à maman ou à ma tante, vous bâtissez des édifices qui confondent ma raison. Soyons naturels:

⚜

Jsem nachlazená a kašlu, to se přihodí spoustě lidí. Léčí mě velmi velký lékař, a velmi dobře, ujišťuji vás.

Je suis enrhumée et je tousse, cela arrive à un tas de gens. Je suis soignée par un très grand médecin et très bien je vous assure.

⚜

Ostatně nikomu nezáleží na mých zájmech víc než mně samé. Takže je to dohodnuto, že ano, více klidu. Máte-li mě ráda a nechcete-li mi způsobit ty nejpalčivější mrzutosti, neberte už za námět hovoru s našimi společnými přáteli mě, mé nemoci, mé výstřednosti a můj blízký konec.

Du reste personne n’a plus à cœur mes intérêts que moi-même. Ainsi, c’est convenu n’est-ce pas, plus de calme. Si vous m’aimez et si vous ne voulez pas me causer les plus vifs ennuis ne prenez plus pour thèmes de conversation, avec nos amis communs, moi, mes maladies, mes extravagances et ma fin prochaine.

⚜

Chápu, že jakožto velká přítelkyně se strachujete o mé zdraví, a chci vás uklidnit: doktor Potain se v tom vyzná a vůbec se neděsí.

Je comprends qu’en qualité de grande amie vous vous inquiétiez de ma santé, et je tiens à vous rassurer, le Dr Potain s’y connaît et il n’est pas effrayé du tout.

⚜

Ale jestli vás to všechno neuklidní a neobměkčí, pomyslete na mou ubohou dívčí ješitnost, která krutě trpí, když mě vidí, jak mě nazývají nemocnou, neduživou, nemohoucí, souchotinářkou, a tedy shnilou — odpusťte to slovo, pan Gambetta se je opovážil pronést přímo v Parlamentu.

Mais si tout cela ne vous calme et ne vous fléchi pas, songez à ma pauvre coquetterie de jeune fille qui souffre cruellement en me voyant traitée de malade, d’infirme, d’impotente, de poitrinaire et par conséquent de pourrie, passez-moi le mot, M. Gambetta a osé le prononcer en plein Parlement.

⚜

Tím vás líbám, i vaši drahou dceru, kterou jsem pokládala za rozumnější. Vaše ubohá umírající Marie.

Sur ce, je vous embrasse ainsi que votre chère fille que je croyais plus raisonnable. Votre pauvre mourante Marie.