❦
Pátek 15. října 1880
Dostávám od mámy dopis, v němž mi píše, že tolik plakala nad tím, že mě nemohla vzít do Biarritzu, až téměř oslepla a nemůže číst. A pokud jde o to, co ji zdrželo, je to tohle: ten proces; je nucena zůstat tam, dokud nebude rozsouzen. Pan Bashkirtseff se za ni zaručil a složil kauci ve výši dvou set tisíc rublů. Komolím právnické výrazy, ale na tom nezáleží. Alexandre odjel do Petrohradu, aby dal zrušit ten jakýsi zákaz, jejž Zamiatinovi s rozkoší prosadili — je to opravdu pěkná zlomyslnost a oni musí být spokojeni. Poslala prý do Paříže Woldemara, aby nám to vysvětlil, ale – „on ti, jak se zdá, nic neřekl“ – To si myslím; mluvili s tetou a já se nic nedozvěděla, ale jistě si vzpomínáte, že jsem cosi tušila. – Doufala prý, že tu mrzutost ze dne na den urovná, a nechtěla mi nic říkat. –Vendredi 15 octobre 1880 Je reçois une lettre de maman ou elle me dit qu’elle a tant pleuré de n’avoir pas pu me mener à Biarritz qu’elle en est devenue presque aveugle et ne peut pas lire. Quant à ce qui l’a retenue, voici: c’est le procès, elle est par force obligée de rester là jusqu’à ce qu’il se jugera. M. Bashkirtseff s’est porté comme garant pour elle et l’a cautionnée pour la somme de deux cent mille roubles. J’écorche les termes de justice mais peu importe. Alexandre est allé à Pétersbourg pour faire lever cette sorte d’interdiction que les Zamiatine ont été enchantés de faire faire, c’est une bonne niche en effet et ils doivent être contents. Elle a envoyé, dit-elle, Woldemar à Paris pour nous expliquer cela mais - « il ne t’a, parait-il rien dit » - Je crois bien, ils ont causé avec ma tante et je n’ai rien su, mais vous vous rappelez bien que je me suis doutée de quelque chose. - Espérant, dit-elle, d’un jour à l’autre arranger cet ennui je ne voulais rien t’en dire.-
Konečně tedy existuje vysvětlení jejího chování. Nu ano, je velmi nešťastná, ale místo aby mě to rmoutilo, vyhovuje mi to; byla by ke mně bývala ohavná, kdyby nebylo těchto omluv. Ostatně kdyby nebylo všech těch důvodů, bylo by její chování nepochopitelné. A co se týče rytířského činu pana Bashkirtseffa, nepřeceňujte jej; není to tak krásné, jak to vypadá — kdyby mu hrozilo nějaké riziko, že tu částku, za niž se zaručil, bude muset zaplatit, neudělal by vůbec nic. Ale zní to dobře. Neumím vám to dost dobře vysvětlit; zkrátka je to takhle: nedostaví-li se osoba, za niž se ta listina podepisuje, v určenou hodinu k dispozici soudu, musí ručitel platit.
Enfin, il y a donc une explication de sa conduite. Eh bien oui elle est très malheureuse, mais au lieu de me chagriner cela me convient; elle aurait été abominable pour moi s’il n’y avait ces excuses. Du reste s’il n’y avait toutes ces raisons sa conduite serait incompréhensible. Quant à l’acte chevaleresque de M. Bashkirtseff, ne vous l’exagérez pas; ce n’est pas si beau que ça en a l’air, s’il courait quelque risque de payer la somme pour laquelle il s’est porté garant il n’aurait absolument rien fait. Mais cela sonne bien. Je ne sais très bien vous expliquer cela, en somme c’est ceci, si la personne pour laquelle on signe cet acte ne se trouve à l’heure dite à la disposition de la justice le cautionnaire doit payer.
Teď bůhví, jaký z toho bude zmatek. Nepodaří-li se Alexandrovi tu věc zrušit, máma zůstane až do rozsudku, nebo odjede, a v tom případě bude pan Bashkirtseff platit. Ale jelikož je pravděpodobné, že ji manžel nechá odjet, a jelikož je pravděpodobné, že odjet bude chtít — ostatně se najde čtyřicet osm tisíc výtečných důvodů, jak ji s tou ohavnou metodou těch lidí přimět k trpělivosti. Vědí například, že to bude za dva měsíce, ale dají si dobrý pozor, aby to neřekli, a místo toho vás budou vodit za nos a den co den tvrdit: bude to zítra nebo za pár dní. Je však pravděpodobné, že Alexandre tu věc urovná, a pak je kauce zbytečná. Tak jako tak připadne všechna čest panu Bashkirtseffovi, a nebude ho to nic stát. Šťastlivec.
Maintenant Dieu sait quel embrouillamini cela va être. Si Alexandre ne parvient pas à faire lever cette chose, maman restera jusqu’au jugement du procès ou partira et dans ce cas M. Bashkirtseff payera. Mais comme c’est probable que son mari la laissera partir et comme c’est probable qu’elle voudra partir, du reste on trouvera quarante huit mille excellentes raisons pour lui faire prendre patience avec le système atroce de ces gens-là. Ils savent, par exemple que la chose sera dans deux mois mais ils n’auront garde de le dire et au lieu de cela vous mèneront en disant tous les jours: c’est demain ou dans quelques jours. Mais il est probable qu’Alexandre arrangera la chose et alors la caution devient inutile. De toute façon M. Bashkirtseff aura tout l’honneur et cela ne lui aura rien coûté. C’est un veinard.
A teď připustíme-li, že Alexandre nic nepořídí, pak se pobyt v Rusku může čertovsky protáhnout, neboť myslím, že aby byl proces souzen, musí tam být všichni obvinění či zúčastnění. Bude tam tedy zapotřebí tety, ba i toho hnusného opilce, kterého znáte; jen si představte, jak je pravděpodobné, že ho tam dovlečou...
Maintenant si on admet qu’Alexandre n’obtienne rien, alors le séjour en Russie peut se prolonger diablement, car je crois que pour que le procès soit jugé il faut que tous les inculpés, ou intéressés soient là. Il faudra donc ma tante et même l’ignoble ivrogne que vous savez; songez comme c’est probable qu’on l’amènera là...
Fuj! Ošklivé historky, příliš jsem se jimi zabývala.
Fi ! les vilaines histoires, je m’en suis trop occupée.
A jelikož jsem sobecká (to je ale slovo, kterého se nadužívá a které zřídka znamená to, co chceme říci), tady to utnu v naději, že Alexandre vše urovná a že — jak máma píše — bude příští měsíc tady. Ale proč všechno hned neřekli! Proč mě rozčilovali, proč mě přiváděli k nepříčetnosti tím, že mi ve všech dopisech lhali.
Et comme je suis égoïste (en voilà un mot dont on abuse et qui signifie rarement ce qu’on veut dire) je brise là en espérant qu’Alexandre aura tout arrangé et que comme dit maman elle sera ici le mois prochain. Mais pourquoi n’avoir pas tout dit tout de suite ! Pourquoi m’avoir énervée, m’avoir rendue folle de rage en me mentant dans toutes les lettres.
Ach, tady to máme, to je jejich metoda. Kdyby mi byli všechno řekli, byla bych se zařídila, ale ne, to by bylo příliš jednoduché. Bylo třeba lhát, dráždit mě a vyprovokovávat ohavné dopisy, jež jsem měla plné právo psát, když jsem nic nevěděla... Inu.
Ah ! voilà, c’est leur système. Si on m’avait tout dit je me serais arrangée, mais non, c’aurait été trop simple. Il fallait mentir, me taquiner et provoquer des lettres abominables que j’étais en droit d’écrire ne sachant rien... Enfin.
napříč stránkou
k pláči
en travers pour pleurer
Vrátila jsem se k portrétu, který jsem začala před tímto létem — k portrétu jedné žačky od Juliana. Ne ta se žlutými vlasy, ne; jiná, půvabné stvoření. Vlasy tmavě kaštanové, hnědé s rudými odlesky. Taková svěžest a život! Rozkošná pleť (ale náchylná ke kuperóze), líbezné hnědé oči, božská ústa. Ale tvář zpředu má cosi trochu obyčejného; maluji ji z profilu. A krk a paže nádherné barvou i tvarem. Je jí pětadvacet let, je vdova s chlapečkem pět a půl roku starým. Kdyby ta žena byla modelka, vzala bych si ji na celý rok. A k tomu má obdivuhodné ruce a obdivuhodnou pleť. Ne, není možné vystihnout ten neobyčejný jas její tváře. Už mám s ní svůj nápad pro Salon. Daruji jí její portrét a poctivě si ho zaslouží, neboť pózuje jako anděl.
J’ai repris le portrait que j’ai fait avant cet été, d’une élève de chez Julian. Pas les cheveux jaunes, non; une autre, une créature ravissante. Des cheveux châtains foncés, bruns avec des reflets rouges. Une fraîcheur et une vie ! Un teint ravissant, (mais disposé à se couperoser) des yeux bruns adorables, une bouche divine. Mais quelque chose d’un peu ordinaire dans la figure vue de face; je la fais de profil. Et un cou et des bras splendides de couleur et de forme. Elle a vingt-cinq ans et est veuve avec un petit garçon de cinq ans et demi. Si cette femme-là était modèle je la prendrais à l’année. Et elle a des mains admirables avec cela et une peau admirable aussi. Non, il est impossible de rendre l’éclat extraordinaire de sa figure. J’ai déjà mon idée pour le Salon avec elle. Je lui donne son portrait et elle l’a bien gagné car elle pose comme un ange.
Oblékla jsem ji po způsobu Greuzově1, do živůtku z krémového damašku a fichu z indického mušelínu. Nikdy se neodvážím ji požádat, aby pózovala pro Salon; byla by to záležitost na měsíc. Kdybych objevila způsob, jak jí zaplatit — ale to je nemožné... Už jsem ji o pózování požádala, žertem, ale doopravdy... Ach, jaká modelka — dalo by se z toho udělat něco nádherného!
Je l’ai habillée en Greuze, corselet de damas crème et fichu de mousseline de l’Inde. Je n’oserai jamais lui demander de poser pour le Salon; ce serait l’affaire d’un mois. Si je pouvais découvrir le moyen de la payer, mais c’est impossible... Je lui ai déjà demandé de poser, en riant mais pour de bon... Ah ! quel modèle on pourrait en faire quelque chose de splendide.
Stejně jako jsem před třemi, čtyřmi lety uvedla do módy bílou, opisují teď mé křížené drapérie a můj do špičky vázaný pás. Je to velmi otravné. Už skoro dva roky nosím pás tímto způsobem, a najednou se ho zmocnili Doucet a jiní; nic není tak hezké a půvabné, a kvůli tomu, jak to nosí každý, to začne být odporné. Víte, vezme se stuha, pás a uváže se vpředu hodně nízko, do špičky. Je to nedbalé a rozkošné. A teď jsem nucena hledat něco jiného.
De même que j’ai mis le blanc à la mode il y a trois,quatre ans, on copie maintenant mes draperies croisées et ma ceinture en pointe. C’est très agaçant. Voilà près de deux ans que je porte ainsi ma ceinture et voilà que Doucet et d’autres s’en sont emparés, il n’y a rien d’aussi joli et gracieux et cela va devenir dégoûtant à force d’être porté par tout le monde. Vous savez on prend le ruban, la ceinture et on l’attache devant très bas, en pointe. C’est négligé et ravissant. Et voilà que je suis obligée de chercher autre chose.
Poznámky
Jean-Baptiste Greuze (1725–1805), francouzský malíř proslulý sentimentálními žánrovými výjevy a hlavami mladých dívek. ↩