❦
Úterý 12. října 1880
Včera Tchoumakoffovi na večeři.Mardi 12 octobre 1880
Včera jsem také dostala následující depeši z Poltavy:
Hier aussi j’ai reçu la dépêche suivante de Poltava: -
Opsaný dopis · Dépêche de la noblesse de Poltava (Abaza, Manderstern) à Marie, 11 octobre 1880„Veškerá šlechta vám našimi ústy blahopřeje k jednomyslnému zvolení vašeho otce. Připíjíme na vaše zdraví.“ – Abaza, Manderstern.
« Toute la noblesse vous présente en nos personnes ses félicitations à l’occasion élection unanime de votre père. Buvons votre santé. -Abaza, Manderstern.
Abaza je ten, kterého jsem poznala v Rusku, největší zvíře v Poltavě poté, co jím byl v Petrohradě a Oděse.
Abaza est celui que j’ai connu en Russie, le plus gros bonnet de Poltava après l’avoir été à Pétersbourg et Odessa.
Manderstern je maršálem šlechty1 gubernie, tak jako je můj otec maršálem šlechty poltavského újezdu.
Manderstern est le maréchal de la noblesse du gouvernement comme mon père l’est du district de Poltava.
Saint-Amand u nás na obědě.
Saint Amand a déjeuner avec nous.
A zde je má telegrafická odpověď; rozumíte člověk musí být zdvořilý, je třeba ne dát najevo, že se mě záležitosti pana Bashkirtseffa netýkají, ale zároveň je třeba poděkovat oněm pánům a „naší dobré poltavské šlechtě“, je třeba se ukázat zdvořilou, neboť do rodinných záležitostí nikomu nic není, a pak je to jakési... jak to říci, je to skoro úřední, je to pompézní a snad budu jednou muset v Poltavě podat svou kandidaturu, až se posuneme kupředu. Zkrátka zní takto:
Voici ma réponse télégraphique, vous comprenez il faut être poli, il faut ne pas montrer que les affaires de M. Bashkirtseff ne me touchent pas mais en même temps il faut remercier ces messieurs et « notre bonne noblesse de Poltava », il faut me montrer polie car les affaires de famille ne regardent personne et puis c’est une sorte de... comment dire, c’est presque officiel, c’est pompeux et j’aurai peut-être à poser ma candidature à Poltava quand nous aurons marché en avant., en somme voici :
Opsaný dopis · Réponse télégraphique de Marie à la noblesse de Poltava, octobre 1880„Polichocena tou laskavou pozorností srdečně děkuji důstojným tlumočníkům poltavské šlechty, jíž přeji tisíceré blaho.“ – Marie Baschkirseffová.
« Flattée de la gracieuse attention je remercie cordialement les dignes interprètes de la noblesse de Poltava à laquelle je souhaite mille prospérités. “ - Marie Baschkirseff.
Je to důstojné, je to vznešené, je to depeše velkého muže, a navíc to není telegrafický sloh se všemi vynechanými příslovci a tak dále. Zkrátka, holčičko, je mi tě líto.
C’est digne, c’est noble, c’est une dépêche de grand homme et puis ce n’est pas un style télégraphique avec tous les adverbes etc. supprimés. Bref, ma fille tu me fais pitié.
Velmi pozorně si znovu čtu Pavla a Virginii a ráda odpouštím ty poněkud strojené naivnosti slohu v popisech ctností těch dobrých lidí. Ale právě jsem si dopřála pořádné poplakání!
Je relis très attentivement Paul et Virginie et j’excuse volontiers les naïvetés un peu guindées du style dans les descriptions des vertus de ces braves gens. Mais je viens de me payer une séance de bonnes larmes !
Víte, když se Pavel vrací od souseda a zdálky se ptá černošky Marie: „Kde je Virginie?“ Marie k němu otočí hlavu a dá se do pláče. A já také. Ne, je to hrozné i pro toho chlapce, vrátit se a už ji nenajít. Tu vyběhne na skálu a spatří loď, z níž zbývá jen černá tečka...
Vous savez quand Paul revient de chez le voisin et demande de loin à la négresse Marie: Où est Virginie ? Marie tourne la tête vers lui et se met à pleurer. Et moi aussi. Non, c’est atroce aussi pour cet enfant de revenir et de ne plus la trouver. Alors il court sur le rocher et aperçoit le vaisseau qui n’est plus qu’un point noir...
A tu člověka kvůli němu zachvátí zuřivost. A já pláču a pláču! A když Pavel řekne psovi, který běžel před ním: „Jdi, už ji nikdy nenajdeš!“ Nemohu si pomoci. A ten Virginiin dopis, v němž posílá Pavlovi semínka fialek. Ne, ale ten nejstrašnější okamžik je, když je pryč a on shlíží z vrcholu skály na černou tečku na obzoru. Bernardin de Saint-Pierre sám nepochopil, co stvořil; je to pasáž vznešená ve své prostotě a co do dojetí nesrovnatelná.
Là on est pris de rage pour lui. Et je pleure et je pleure ! Et quand Paul dit au chien qui courait devant lui: va tu ne la retrouveras plus jamais ! C’est plus fort que moi. Et la lettre de Virginie où elle envoie des graines de violettes à Paul. Non, mais le moment atroce c’est lorsqu’elle est partie et qu’il regarde le point noir sur l’horizon du haut du rocher. Bernardin de Saint Pierre n’a pas compris lui-même ce qu’il a fait, c’est un passage sublime dans sa simplicité et incomparable comme émotion.
Poznámky
Maršál šlechty (rusky predvoditěl dvorjanstva) byl volený představitel místní šlechty v ruském správním systému. ↩