Kresba 3. října 1877

na okrajinote de Marie sur la page de garde du Livre 90
Kresba 3. října 1877 Malba 30. září 1878 Medaile 14. ledna 1879 Malba 30. září 1878 předp. Edmondova, kn. 75 strana 139, kn. 89, moudré uspořádání
na okrajinote de Marie sur la page de garde du Livre 90
Ti, které pohoršuji a kteří o mě nestojí, nejsou z těch, o které bych stála.
Výtečný Saint-Amand přichází kolem třetí hodiny a zpívá mi celého Rigoletta s doprovodem – víte, jakmile jednou začne, přijde na řadu celá opera.
Přesto se teta vrátila a přišel Gabriel.
Saint-Amand měl chuť jet do Lesa jako minulou neděli, teta ho tedy zve a on svolí pod podmínkou, že s sebou vezmeme i Gabriela.
Dovedete si představit, jak se mi to hodí.
Jedeme tedy do Lesa... jenže... po té projížďce jsem smutná a sklíčená.
Gabriel jede do Říma, kde jsme tak žalostně pohořeli, a v mysli toho chlapce budu utopena v oceánu ponižujících a směšných zvyklostí, pokud si na nás vůbec někdo vzpomene.
Ach! Bída nad bídu.
A jak se z toho dostat!
Vezměme tu věc z obyčejného hlediska.
Předpokládejte, že dávám lásce krásného chlapce a vybraného muže, jako je Gabriel, přednost před všemi svými vznešenými cíli – a vizte!
Nemyslete si, že si namlouvám, že se mu líbím; nemá pro mě nic než ty body nicotné, jaké má mladý diplomat a muž elegantní a dobře vychovaný; ale tím spíš!
Nezanechávala jsem v něm nepříjemnou vzpomínku.
A to všechno se tam pošpiní.
jsem příliš sklíčená, než abych... už nevím, co říci.
A jak se z toho dostat!!
Ano..., ale zatím se smířit.
Je okouzlující, a když pomyslím, že jsem na jediný okamžik připustila možnost provdat se za Soutza... To je hrůza.
Žertovali jsme jako obvykle, požádal mě o dovolení mi psát a vyptávat se na zprávy o mém otci Gérym.
A když mi říkal, že začínám být protivná, odpověděla jsem, že jsem mu naopak nikdy nebyla tak nakloněná, což je pravda.
se smíchem všechno, co dnes večer píšu, působí neobratně a hloupě.
Gabriel řekl, že Hecht je z Gambettových přátel ten, kdo se umí v salonu chovat nejlépe, a že má na Gambettu vliv.