Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Neděle 3. října 1880

Výtečný Saint Amand přichází kolem třetí hodiny a zpívá mi celého Rigoletta s doprovodem — víte, jakmile jednou začne, projde celá opera.
[Začerněné slovo: Přesto] se teta vrátila a přišel Gabriel.
Saint Amand měl chuť jet do Lesa jako minulou neděli, teta ho tedy zve a on svolí pod podmínkou, že s sebou vezmeme i Gabriela.
Dovedete si představit, jak se mi to hodí.
Jedeme tedy do Lesa... jenže... po té projížďce jsem smutná a sklíčená.
Gabriel jede do Říma, kde jsme tak žalostně pohořeli, a v mysli toho chlapce budu utopena v oceánu ponižujících a směšných zvyklostí, pokud si na nás vůbec někdo vzpomene.
Ach! Bída nad bídu.
A jak se z toho dostat!
Vezměme tu věc z obyčejného hlediska.
Dejme tomu, že bych lásku krásného chlapce a vybraného muže, jako je Gabriel, dala přede všemi svými velikášskými sny — a vizte!
Nemyslete si, že bych si dělala nárok se mu líbit; pro mě má jen [začerněná slova: ty rysy] bezvýznamné u mladého diplomata a u muže elegantního a z dobré rodiny; ale tím spíš!
Nezanechávala jsem v něm nepříjemnou vzpomínku.
A tohle všechno se tam dole pošpiní.
jsem příliš sklíčená, než abych... už nevím, co říci.
A jak se z toho dostat!!
Ano..., ale zatím se smířit.
Je okouzlující, a když pomyslím, že jsem na jediný okamžik připustila možnost provdat se za Soutza... To je hrůza.
Žertovali jsme jako obvykle, požádal mě o dovolení mi psát a vyptávat se na zprávy o mém otci Génym.
A když mi říkal, že začínám být protivná, odpověděla jsem, že jsem mu naopak nikdy nebyla tak nakloněná, což je pravda.
[Dva přeškrtnuté řádky a jeden začerněný: se smíchem všechno, co dnes večer píšu, působí neobratně a hloupě].
Gabriel řekl, že Hecht je z Gambettových přátel ten, kdo se umí v salonu chovat nejlépe, a že má na Gambettu vliv.