Neděle 5. září 1880

Wodzinski nás doprovází až k divadlu, kde ohlásili Rochefortovu přednášku, ale po Rochefortovi ani vidu ani slechu, vracíme se s nepořízenou, Wodzinski jde na dostihy a my na výstavu v Paláci průmyslu, prohlédnout si umění užité v průmyslu a v prvním patře výstavu děl zesnulého Th. Couturea. Potkáme starého Tchoumakoffa, kterého přivedeme domů a s nímž dvě hodiny rozmlouváme o malbě u čaje, v půl šesté přicházejí Moreauovi.
Wodzinski přichází na večeři a vede nás poslechnout si cikány do Madridu, tam u prvního stolu sedí krásná Odette se svým chotěm Delattrem a Montgommerym. Šeptem se mě ptá, jestli si beru Saint Amanda. Ten Drbnův drb si razí cestu.
Ale o to nejde, po návratu se svléknu donaha a zůstávám ohromena krásou svého těla, jako bych ho nikdy neviděla. Musím si nechat udělat sochu, ale jak? Bez vdavek je to skoro nemožné. A je to bezpodmínečně nutné, vždyť bych mohla zošklivět, zkazit se… Musím si vzít manžela jen proto, abych si mohla nechat udělat sochu, ale ne, manžel možná přijde až za pár let, musím se nechat zpodobnit teď. Stojí to velmi draho, přinejmenším deset tisíc franků jen za sádru, neboť si jistě dovedete domyslet, kdo ji udělá: Saint-Marceaux.
Hlavní jsou peníze, kde vzít deset tisíc franků? Kdežto jako vdaná tu sumu seženu.
Co říkáte na tohle písmo? Naprosto mužské písmo, že?

Poznámky

Pozn. překl.: Madrid – pařížský zábavní podnik (restaurace) v Bouloňském lesíku, nikoli španělské hlavní město.