❦
Úterý 27. července 1880
Mardi 27 juillet 1880
Courtès se žení, posílám mu blahopřejnou depeši. Bere si dceru bývalého burzovního makléře Duboise, peníze tam asi budou. Tím lépe. Ten chudák po tom tak naivně toužil, že se člověk může jen radovat z konce jeho trápení.
Courtès se marie, je lui envoie une dépêche de félicitations. Il épouse la fille d’un ancien agent de change Dubois, il doit y avoir de l’argent. Tant mieux. Ce pauvre diable le désirait si naïvement qu’on ne peut que se réjouir de la fin de ses peines.
Máma mi píše dopisy francouzsky, v nichž mi vykládá o mých zlých citech a má za to, že nemám právo si stěžovat. Prý bych měla uvážit, že jsem vždycky špatně zacházela s hrabětem Multedem a vyháněla ho, ačkoli on má za ženu Francouzku z dobré rodiny…
Maman m’écrit des lettres en français où elle me parle de mes mauvais sentiments et trouve que j’ai tort de me plaindre. Je devrais parait-il songer que j’ai toujours maltraité et chassé le comte Multedo qui a pourtant pour épouse une Française de bonne famille...
Co na takové věci odpovědět? Vzala jsem celý ten guláš se směšným pravopisem a poslala ho zpátky jeho původci.
Que répondre à de telles choses ? J’ai pris tout ce galimatias à orthographe ridicule et je l’ai renvoyé à son auteur.
Zkouším malovat krajinu, ale končí to kopancem do plátna, a pak vedle stála čtyřletá holčička a dívala se, jak maluji, a já místo abych se dívala na svou krajinu, dívala jsem se na to dítě, které mi bude od zítřka pózovat. Jak může člověk dávat čemukoli přednost před figurou?
J’essaie de peindre du paysage, mais cela finit par un coup de pied dans la toile et puis une petite fille de quatre ans était là à côté qui me regardait faire et, au lieu de regarder mon paysage, je regardais l’enfant qui va me poser dès demain. Comment peut- on préférer quoi que ce soit à la figure ?
Moreauovi mě nudí a navrch má přijet syn Moreau, kterého jeho matka pokládá za půvabného.
Les Moreau m’ennuient et pour comble le fils Moreau que sa mère croit ravissant va arriver.
Tak strašně mě bolí mezi krkem a levým uchem, celé to uvnitř, že by se z toho člověk zbláznil. Neříkám to, jen by mě tím teta otravovala, a vím, že to souvisí s mým bolením v krku.
J’ai tellement mal entre le cou et l’oreille gauche, tout à l’intérieur, que c’est à en devenir fou. Je ne le dis pas, cela me ferait ennuyer par ma tante et je sais que cela tient à mon mal de gorge.
Už přes čtyřiadvacet hodin trpím tak, že bych křičela, nemožno spát ani cokoli dělat, i čtení se každou chvíli přerušuje. Myslím, že je to ta bolest, kvůli níž vidím život černě. Bída přebídná!
Voilà plus de vingt-quatre heures que je souffre à crier, impossible de dormir, ni de faire quoi que ce soit, la lecture même en est interrompue à chaque instant. C’est cette douleur qui me fait voir la vie en noir, je crois. Misère de misère !
Kdy s tím už úplně skoncuji, navždy!
Quand en aurai-je fini tout à fait, pour toujours !