Čtvrtek 20. května 1880

Ty výstřižky z novin!
Jeden z nich mě rozzuří, až k slzám!
Jsem velmi nešťastná. To tedy bude vždycky takhle!
Ostatní budou žít a já budu psát tyhle marné a strašné vzpoury u svého psacího stolu!!
Teď je konec, smířila jsem se s tím; je hloupé pořád plakat nad toutéž ponižující mrzutostí. Ostatně stačilo, abych si pomyslela, že je to stará historie, a uklidnila jsem se. Pracovala jsem.
Doma zastihnu Anitchkoffa a Soutza. Začnu tím, že prohlásím, že všichni muži dohromady nestojí za Cocův ocas, pak u večeře jsou to nekonečné půvaby, politika, umění, filozofie, co já vím, sama jsem se podivila skvělosti svých řečí. Pak hraji na harfu, nový úžas, hraji příjemně: když chodím na lekce (jednou týdně, a to ještě!), moc to nešlo… to všechno záleží na dnech…
Soutzo hraje v salonu s Anitchkoffem partii rozehranou před večeří, zatímco já dělám vedle u sebe svou Corinnu. Až mi řeknete, že je ten kretén do mě zamilovaný, neuvěřím vám. Ale dnes večer je mi to jedno: totiž jen když nemiluje jinou, ale jinak… je to skoro hlupák.
Dnes večer se utěšuji ze všeho tím, že si říkám, že jsem nadřazená žena. Ó la la.
Soutzo nemá tolik, kolik jsem onehdy řekla, co tak může mít?
Tak a je to tady. Velmi žárlím. Právě přiznal, že Marie Audiffretová se mu líbí. Bavili jsme se tam, teta, on a já; mluvila jsem o malé Juvisy, o malé Audiffretové; naléhala jsem na slečnu de Juvisy a on řekl, že se mu nelíbí a že Marie Audiffretová se mu líbí, ale že si ji nikdy nevezme, protože matka je kokota nebo skoro.
Chtěli ho oženit s tou malou a on do toho domu nevkročil, ale teď, když je otázka sňatku zažehnána, tam chodí. Ó, jak mě to mrzí… Inu, je to nesmyslné, ale žárlím.
Tak dobře jsem ho usadila a tolik jsem se mu vysmála, že už nemluví, ani o lásce, ani o sňatku; chtěla bych, aby o tom promluvil, řekla bych mu pak, ať už k těm lidem nechodí.
Hloupé je, že žárlím bez lásky a že mě to mrzí, jako bych… mám tu nudu a nemám to potěšení. Ne, ale takhle, mladá dívka, která vám vykládá o Musschenbroekově pyrometru.
A která, když slyší řeč o přepychu mladých dívek, učiní onu hanebnou slovní hříčku fiat lux. Kdybych aspoň byla doopravdy učená, ale jsem jen pozérka!

Poznámky

Pozn. překl.: Latinsky: „Budiž světlo“ (1. kniha Mojžíšova). Marie naráží na podobnost se slovem „luxe“ (přepych) — slovní hříčku v češtině nelze zachovat.