❦
Neděle 16. května 1880
Dimanche 16 mai 1880
Šla jsem na Salon sama, časně, byli tam jen lidé, co mají kartu. Dobře jsem si prohlédla Johanku z Arku a obzvlášť Morotova Milosrdného Samaritána.
Je suis allée seule au Salon, de bonne heure, il n’y avait que les gens qui ont des cartes. J’ai bien regardé la Jeanne d’Arc et surtout le Bon Samaritain de Morot.
Sedla jsem si naproti Morotovi s kukátkem a studovala jej, je to obraz, který mě potěšil úplněji než kterýkoli jiný, co jsem na světě.
Je me suis assise en face du Morot avec une lorgnette et je l’ai étudié, c’est le tableau qui m’a fait le plus complètement plaisir depuis que j’existe.
Nic nedrhne, všechno je prosté, pravdivé, dobré. Všechno je uděláno podle přírody a v ničem nepřipomíná ty příšerné akademické, konvenční krásy Lefèvrů. Je rozkoš se na to dívat, i hlava osla je dobrá, krajina, plášť, nehty na nohou. Je to zdařilé, je to správné, je to dobré.
Rien n’accroche, tout est simple, vrai, bien. Tout est fait d’après nature et ne rappelle en rien les affreuses beautés académiques et convenues des Lefèvre. C’est adorable à regarder, la tête de l’âne même est bien, le paysage, le manteau, les ongles des pieds. C’est heureux, c’est juste, c’est bien.
Johanka z Arku má vznešenou hlavu, ale krajina je žalostná, čím déle se na ni díváte, tím víc to bolí.
La Jeanne d’Arc a une tête sublime mais le paysage est déplorable, plus on le regarde, plus cela fait de la peine.
Ta dvě plátna jsou ve dvou sousedních sálech, chodila jsem od jednoho k druhému. Prohlížela jsem si kukátkem Morota a myslela na toho hodného Soutza, když tu prošel přede mnou, aniž mě viděl, a cestou ven jsem ho zahlédla, jak ze zahrady ukazuje můj obraz jakémusi tvoru, který měl vzezření novináře.
Ces deux toiles dont dans deux salles voisines, j’allais de l’une à l’autre. Je lorgnais le Morot et pensais à ce bon Soutzo lorsqu’il a passé devant moi, sans me voir et en m’en allant je l’ai vu qui du jardin montrait mon tableau à un être qui avait la tournure d’un journaliste.
Odcházíme s Adeline a pak jdeme navštívit tu ubohou Odette, která je velká jako dům, manžel si právě zlomil nohu a včera v bytě vypukl požár.
Nous sortons avec Adeline et puis allons voir cette pauvre Odette qui est grosse comme une maison, son mari vient de se casser la jambe et hier le feu a pris à l’appartement.
Všechna neštěstí najednou.
Tous les malheurs à la fois.
Adeline si myslí, že mám dobré srdce… A ten Arlekýn od Saint Marceaux! Když se loni Salon zavřel, myslela jsem si, že mi ta jeho čestná medaile zamotala hlavu, neboť to dílo už tu nebylo, aby mě ujistilo; po půl roce jsem byla přesvědčena, že jsem Saint Marceaux přecenila, ale tenhle Arlekýn mi znovu otevírá oči. První den jsem tam zůstala stát jako přikovaná, nedovedouc si představit, čí to jen může být. Tak nevděčná věc, ale kolik talentu, je to víc než talent. Je to opravdový umělec, a proto se o něm tolik nemluví jako o jiných — továrnících na sochy, jsou to všechno jen továrníci vedle Saint Marceaux…
Adeline trouve que j’ai bon cœur... Et l’Arlequin de Saint Marceaux ! Le Salon de l’année dernière fermé j’ai pensé que la médaille d’honneur m’avait monté la tête, l’œuvre n’étant plus là pour me rassurer; au bout de six mois j’étais persuadée que j’avais exagéré Saint Marceaux, mais cet Arlequin me rouvre les yeux. Le premier jour je suis restée là plantée sur mes deux pieds ne m’imaginant pas de qui cela pouvait être. Une chose si ingrate mais que de talent, c’est plus que du talent. C’est un vrai artiste aussi n’en parle-t-on pas autant que d’autres - frabricants de sculpture, ils sont tous des fabricants à côté de Saint Marceaux...
Mouzayovi na večeři.
Les Mouzay à dîner.