❦
Sobota 15. května 1880
Samedi 15 mai 1880
Jen několik lidí, Engelhardt, Iturbe (ten muž s 27 miliony a grimasou), Lahovari, Saint-Amand, paní de Bailleul. Soutzo přichází na večeři a doprovází nás se Saint-Amandem do cirkusu. Jsem hezká, Soutzo vedle mě skoro nemluví a je duchem někde na měsíci.
Quelques personnes seulement, Engelhardt, Iturbe (l’homme aux 27 millions et à la grimace), Lahovari, Saint Amand, Mme de Bailleul. Soutzo arrive pour dîner et nous accompagne au cirque avec Saint Amand. Je suis jolie, Soutzo à côté de moi qui ne parle presque pas et pense à la lune.
Před cirkusem jsem mu držela kázání o tom, jak nedůstojné by pro Soutza bylo přijmout službu v Rumunsku u cizího knížete, jako je ten, co tam vládne.
Avant le cirque je lui ai fait un sermon sur l’indignité qu’il aurait pour un Soutzo a accepter du service en Roumanie chez un prince étranger comme celui qui règne là-bas.
A on je pobouřen. Jakže, copak to nejsem já, kdo ho ustavičnými posměšky pohání, aby přijal místo tajemníka nebo atašé vyslanectví? Copak jsem to nebyla já, kdo mu před dvěma měsíci řekl, že chybuje, když to odmítá!
Alors il est indigné. Comment n’est-ce pas moi, qui par de continuelles moqueries le pousse à accepter un poste de secrétaire ou d’attaché de légation. N’est-ce pas moi qui lui ai dit qu’il avait tort de le refuser il y a deux mois !
Tehdy jsem se vám vysmívala, řekla jsem to ironicky, jestli nic nepostřehnete, tím hůř. Nikdy se neví, jste-li upřímná, nebo žertujete! Jak se to hodí pro Soutza, být atašé rumunského vyslanectví. Ach! fuj, už vás nebudu přijímat.
Je me suis moquée de vous alors, je l’ai dit ironiquement, si vous ne discernez rien tant pis. On ne sait jamais si vous êtes franche ou si vous plaisantez ! Comme c’est propre pour un Soutzo d’être attaché de légation roumaine. Ah ! fi, je ne vous recevrai plus.
Bylo to před paní de Bailleul, myslela jsem, že jsem ho urazila, a když jsem se na okamžik octla s ním sama, zeptala jsem se ho na to jako hodná holčička. Ale ne! vůbec ne! Nemohla jsem ruku odtáhnout. „Takže to nemám přijmout, řekněte?“
C’était devant Mme de Bailleul, j’ai cru l’avoir offensé et me trouvant un instant seule avec lui je le lui ai demandé en bonne petite fille. Mais non ! pas du tout ! Je ne pouvais retirer ma main. Alors il ne faut pas accepter, dites ?
„Ne.“
- Non.
„Dobrá, nepřijmu to,“ a políbil mi ruku.
- C’est bien, je n’accepterai pas, et il m’a baisé la main.
U východu z cirkusu Gaviniovi a Abattucci… Saint-Amand a Soutzo nás doprovázejí až domů, zavěsila jsem se do Saint-Amanda, který mi recitoval verše.
A la sortie du cirque les Gavini et Abattucci... Saint Amand et Souzo nous reconduisent jusqu’à la maison, je donnai le bras à Saint Amand qui m’a récité des vers.
Pokračuji ve své malé historce o pánovi se 130 000 franky renty a teta tomu věří. Soutzo mu říká „to špinavé individuum“.
Je continue ma petite histoire du Monsieur aux 130.000 francs de rente et ma tante y croit. Soutzo l’appelle “le sale individu”.
„Je to rozhodnuto?“
- Est-ce décidé ?
„Co je vám po tom?“
- Qu’est-ce que ça vous fait ?
„Trochu by mě to zarmoutilo…“
- Cela me ferait de la peine un peu...
„Když je to ‚trochu‘, člověk se to neodváží říct.“
- Quand c’est “un peu” on n’ose pas le dire.
„Tak tedy hodně by mě to zarmoutilo.“
- Eh bien beaucoup de peine.
„Co je mně po vašem zármutku?“
- Qu’est-ce que ça me fait à moi votre peine ?
Postavila jsem se proti vyslanectví prostě proto, že bych nechtěla, aby ten hodný chlapec odjel.
Je me suis élevée contre la légation simplement parce que je ne voudrais que ce bon garçon parte.