❦
Úterý 27. dubna 1880
Saint Amand přichází recitovat „Říjnovou noc“, ale já ji ještě neumím, a tak utíkám, nedočkavá svého prvního sezení s Američankou. Podobá se paní Récamierové; vyčesávám jí vlasy po způsobu Psyché, oblékám ji do batistové košilky s krátkými nabíranými rukávy, kolem pasu pod ňadry jí dávám růžovou stuhu a slámově žlutý šál, do nějž si halí paže. Je nádherně útlá, až je to v osmnácti udivující — útlá jako patnáctiletá. Pleť zářivě svěží a pracičky převelmi bílé.
Saint Amand arrive réciter “la nuit d’octobre” mais je ne la sais pas encore et puis je me sauve impatiente d’avoir ma première séance avec l’Américaine. Elle ressemble à Mme Récamier, je lui retrousse les cheveux à la Psyché, et lui mets une chemise de batiste à manches courtes et bouffantes, un ruban rose autour de la taille sous les seins et une écharpe paille dans laquelle elle s’enveloppe les bras. Elle est d’une maigreur exquise qui est même étonnante à dix-huit ans, une maigreur de quinze ans. Un teint d’une fraîcheur radieuse et des pattes très blanches.