❦
Čtvrtek 4. března 1880
Jeudi 4 mars 1880
Soutzo mi přišel přinést pera.
Soutzo est venu m’apporter des plumes.
Dnes večer mi-carême1, jdeme na ples do opery, de Daillens, Dina a já v černém, hodně zamaskované. Ale veselé to nebylo, řekly jsme sice Rouzatovi, že je starý držgrešle a skrblík, šly jsme pozdravit jednoho dobrého pána a oslovily ho pane Grévy, pane prezidente, a jakási dáma, která nám v dobré víře uvěřila, se nás jala vyvádět z omylu. Ale tomu všemu chybí elán. Josef se procházel v elegantním dominu, dostatečně zamaskovaný pro herečku, ba i pro dámu ze společnosti. Ten mocný tajemník kráčel pomalu, hovořil tiše, neopustil svou dámu a mluvil jen s muži stejně klidnými, stejně „jak náleží“ jako on sám. Hrál svou roli. Ostatně to je republikánský styl, všichni vypadají nebo chtějí vypadat jako diplomaté a předstírají uměřenost, způsoby a výrazy vytříbené zdvořilosti právě tak, jako se bonapartisté pouštějí ze řetězu.
Ce soir mi-carême, nous allons au bal de l’Opéra, de Daillens, Dina et moi en noir très masquées. Mais ça n’a pas été gai, nous avons bien dit à Rouzat qu’il était un vieil avare et un pingre, nous sommes allées saluer et un bon monsieur en l’appelant M. Grévy, M. le Président et une dame nous croyant de bonne foi se mit en devoir de nous détromper. Mais tout ça manque d’entrain. Joseph promenait un domino élégant et suffisamment masqué pour une actrice et même pour une femme du monde. Le puissant secrétaire marchait lentement, causait doucement, ne quittait pas sa dame et ne parlait qu’à des hommes aussi calmes, aussi “comme il faut” que lui. Il faisait son personnage. Du reste c’est le genre républicain, ils ont tous l’air ou veulent avoir l’air de diplomates et affectent une mesure, des manières et des expressions de politesse raffinée autant que les bonapartistes se lâchent.
Daillens se ho zeptala, jestli to vodí s tolika ohledy tetičku, po níž má dědit, a slovutný muž se ráčil usmát, co se týče té ženy, otočila se, aby viděla, kdo to mluví, a řekla jí: „Ach, ta je malá!“ pohrdavým tónem. Bez potěšení jsem mystifikovala jistého advokáta jménem Brizard, přítele de Daillens.
Daillens lui a demandé si c’était une tante à héritage qu’il promenait avec tant d’égards et l’homme illustre a daigné sourire, quant à la femme elle s’est retournée pour voir l’interlocutrice et lui a dit: oh ! elle est petite ! d’un ton de mépris. J’ai intrigué sans plaisir un avocat nommé Brizard, ami de Daillens.
Poznámky
Pozn. překl.: Mi-carême — slavnostní přestávka uprostřed čtyřicetidenního postu, tradičně slavená maškarními plesy. ↩