❦
Čtvrtek 12. února 1880
Jeudi 12 février 1880
Obědvám u paní Gaviniové a jdeme spolu do sněmovny. Amnestie1, otázka už vyčerpaná, ale přesto velké zasedání; premiéra.
Je déjeune chez Mme Gavini et nous allons ensemble à la Chambre. L’Amnistie, question épuisée mais malgré cela, grande séance; une première.
Měla jsem od Krishabera lísteček pro pana Margaina, kvestora2, jdeme do dvorany ztracených kroků, kde najdeme zmíněného kvestora, Janviera, Hamilla a tak dále, zkrátka po četných peripetiích s Bescherellem, Margainem a tak dále se ocitneme v první řadě v lóži ministrů, a to díky Janvierovým láskám: ten nemohl posadit svou kurtizánu do téže lóže jako svou přítelkyni paní de Marcilly, a maje pro zmíněnou kurtizánu jen lístek od prezidenta republiky, byl nucen ji posadit jinam a vrátit prezidentův lístek Bescherellovi, který nám z něj udělá dva. Zkrátka ten Margaine je laskavý člověk; ve svém spěchu jsem rozlepila Krishaberův lísteček, kde o mně psal věci tak laskavé, že nebylo možné jej předat v otevřené obálce, musela jsem napodobit doktorovo písmo. Teď jistě chcete můj názor na řečníky. Nuže, květnatý sloh L. Blanca se mi nelíbí, dlouze omílá pořád totéž. Co se týče A. Prousta, začal velmi dobře, ale jeho stručnost a výmluvnost mu vynesly velký úspěch navzdory nepřátelství většiny vůči amnestii, již žádal, načež skončil bečením na konci každé věty, což to celé trochu pokazilo. Casimir Perier, špatný Clemenceau, ač proti amnestii. Freycinet vypadal na umření. Ale pravice bohužel nezáří! Haussmann, který mě zdraví hlavou a rukou, hodně zestárl, Rouher klimbá a paní Gaviniová je všechny posílá do Sainte-Perrine3.
J’avais un mot de Krishaber pour M. Margaine le questeur, nous allons dans la salle des pas perdus où nous trouvons le dit questeur, Janvier, Hamille etc. enfin après des péripéties nombreuses avec Bescherelle, Margaine etc., nous nous trouvons placées au premier rang dans la loge des ministres et cela grâce aux amours de Janvier qui ne pouvant placer sa cocotte dans la même loge que Mme de Marcilly son amie, et n’ayant pour la susdite cocotte qu’un billet de Président de la Répubublique est obligé de la placer ailleurs et de rendre le billet du Président à Bescherelle qui nous en fait deux. En somme ce Margaine est un homme aimable, dans ma précipitation j’avais décacheté le mot de Kirshaber où il disait des choses si aimables pour moi qu’il était impossible de le donner avec une enveloppe ouverte, j’ai dû imiter l’écriture du docteur. Maintenant vous voulez sans doute mon avis sur les orateurs. Eh bien les fleurs de L. Blanc ne me plaisent pas, il rabâche la même chose longuement. Quant à A. Proust il a commencé fort bien mais sa concision et son éloquence lui ayant valu un grand succès, malgré l’hostilité de la majorité envers l’amnistie qu’il réclamait, il a fini par des bêlements à chaque fin de phrase, qui ont un peu gâté le tout. Casimir Perier, un mauvais Clémenceau, quoique opposé à l’Amnistie. Freycinet semblait à la mort. Mais la droite n’est pas brillante hélas ! Haussmann qui me salue de la tête et de la main a bien vieilli, Rouher est assoupi et Madame Gavini les envoie tous à Sainte-Perrine.
Arnaud se několikrát pokusil po mně pokukovat, ale já jsem hned vzala skřipec a dívala se jinam, abych si zakryla obličej.
Arnaud a plusieurs fois essayé de me lorgner mais je prenais aussitôt mon binocle et regardais ailleurs pour me couvrir le visage.
Ten žid byl v Gambettově lóži, na kterou bez ustání upíral zrak v naději na pozdrav, kterého se mu, pokud jsem viděla, nedostalo. Viděli jsme se, aniž bychom se pozdravili.
Le Juif était dans la loge de Gambetta qu’il n’a cessé de lorgner, espérant un salut que je n’ai pas vu accorder. Nous nous sommes vus sans nous saluer.
K smíchu je, že za mnou přichází Courtès a prosí mě, abych hájila Tarenta a tvářila se na něho přívětivě. Nehájit ani viníka, když člověk může, je zbabělost, ale zbytečně se kompromitovat a přivádět do záhuby, to je hloupost.
Ce qu’il y a de drôle c’est Courtès venant me prier de défendre Tarente et de lui faire bon visage. Ne pas défendre même un coupable, quand on le peut est une lâcheté, mais se compromettre et se perdre inutilement est une stupidité.
Pokud o něm před vámi budou mluvit špatně, slečno, hajte ho.
- Si on parle mal de lui devant vous Mademoiselle, défendez- le.
Vše, co vám mohu slíbit, pane, je, že o tom nebudu mluvit. Sotva ho znám, nemohu ho ani hájit, ani napadat.
- Tout ce que je puis vous promettre Monsieur c’est de ne pas en parler. Je ne le connais presque pas, je ne puis ni le défendre ni l’attaquer.
A jak ho hájit, dovedete si mě představit, jak se ujímám obhajoby toho pána, kterého jsem viděla desetkrát, kterého neznám, který je na černé listině, ne pro nejisté věci, ale bohužel pro vyvěšení na pranýř v klubu, podvody a tak dále, a tak dále — co by se řeklo a co by člověk měl právo říct? Stařec, to by bylo možné, ale pětadvacetiletý ničema, který si dělá řemeslo z hledání věna?! a pak — co bych zmohla?
Et comment le défendre, me voyez-vous prenant la défense de ce Monsieur que j’ai vu une dizaine de fois, que je ne connais pas, qui est à l’index, non pour des choses incertaines, mais malheureusement pour l’affichage au club, escroqueries etc. etc., qu’est-ce qu’on dirait, et qu’est-ce qu’on aurait le droit de dire ? Un vieillard, ce serait possible mais un vaurien de vingt-cinq ans qui fait métier de cherche une dot ?! et puis qu’est-ce que j’y pourrai ?
Nic. Víte, vysvětluju vám to všechno proto, že nás hodně napadají a že se cítím povinna hájit kdekoho.
Rien. C’est que voyez-vous, je vous explique tout cela parce qu’on nous attaque beaucoup et que je me crois obligée de défendre tout le monde.
Ten čistý a nevýslovný Gabriel se rozhodl poslat mi bednu hraček. Lakovaná koule, v níž jsou dvě hlavičky, které vyplázají jazyk a koulejí očima, když se zatáhne za provázek.
Le Pur et l’ineffable Gabriel s’est décidé à m’envoyer une caisse de jouets. Une boule en laque contenant, deux têtes qui montrent la langue et roulent les yeux quand on tire une ficelle.
Čínská obluda na háčku s nápisem jeho rozkošným písmem: sladkovodní vibrio (Arnaud)4, tři bronzoví krabi různé velikosti… Střevíc, v němž jsou nebesa, hlemýžď, žába, had, kterého nasadíte na jehlu a on se točí, všechno maličké. Váza plná čaje. Hlas, který hraje Marseillaisu, kniha Homéra v řečtině s latinskou předmluvou a jeho fotografie s těmito slovy: na uctivou a oddanou památku od nápovědy baronce.
Un monstre chinois sur un hameçon, intitulé de sa charmante écriture: vibrion d’eau douce (Arnaud), trois crabes en bronze de diverse grandeur... Un soulier contenant un dais, un colimaçon, une grenouille, un serpent qu’on accroche sur une aiguille et qui tourne, minuscules. Une potiche pleine de thé. Une voix qui joue la Marseillaise, un livre de Homère en grec avec une préface latine et sa photographie avec ces mots: souvenir bien respectueux et dévoué du souffleur à la baronne.
Zakulatil si vousy a udělal pěšinku na straně místo dřívějšího účesu po způsobu Josefa Arnauda, vlasy skoro nakrátko. Na té podobence je až moc hezký, ve skutečnosti je lepší než tohle; bývala bych ráda dostala ty věci ne v den, kdy jsem viděla Arnauda, navzájem se otupily.
Il s’est arrondi la barbe et fait une raie sur le côté au lieu de l’anciene coiffure qui était à la Joseph Arnaud, les cheveux presque ras. Il est trop joli sur ce portrait, en réalité il est mieux que cela; j’aurais voulu recevoir les objets pas le jour ou j’ai vu Arnaud, ils se sont atténués réciproquement.
Poznámky
Pozn. překl.: Rozprava o amnestii — zda omilostnit komunardy (účastníky Pařížské komuny z roku 1871) dosud ve vyhnanství či vězení; úplná amnestie byla schválena v červenci 1880. ↩
Pozn. překl.: Kvestor — úředník spravující administrativu a chod sněmovny, mimo jiné dohlížející na vstup na galerie. ↩
Pozn. překl.: Sainte-Perrine — starobinec v Auteuil; paní Gaviniová žertem navrhuje poslat tam stárnoucí politiky. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „vibrion d’eau douce (Arnaud)“ — Gabrielova posměšná nálepka, jíž označuje Arnauda za mikroskopického tvora. ↩