❦
Pátek 16. ledna 1880
Vendredi 16 janvier 1880
Ples paní Adamové není maškarní, jen kostýmovaný. Z toho ty rozpaky… a pak pozvánky nezní na naše jména. Nakonec se vše urovná. Půjdu. Máma zašla do redakce Nouvelle Revue, dala tam svou navštívenku a poslali jí pozvánku. Kostým šije Worth, v duchu doby Direktoria1. Dnes večer jsem ho zkoušela.
Le bal de Mme Adam n’est pas masqué mais seulement costumé. De là des hésitations... puis les invitations n’étant pas à nos noms. Enfin tout s’arrange. J’y vais. Maman est allée aux Bureaux de la Nouvelle Revue, a donné sa carte et on lui a envoyé une invitation. C’est Worth qui fait un costume, Directoire. J’ai essayé ce soir.
Ale to není to podstatné. Zastavím se u Gaviniových, a zatímco paní odchází do svého toaletního pokoje, pan si mě bere stranou a opravdu sklíčeným tónem:
Mais ce n’est pas là l’important. Je passe chez les Gavini et pendant que Madame va dans son cabinet de toilette, Monsieur me prend à part et d’un ton vraiment chagriné:
„Drahé dítě, víte, že vás miluji jako otec, víte, že vám radím jako vlastní dceři, že vám chci dobro, že jsem váš přítel… Nepřerušujte mě. Nuže, snažně vás prosím, buďte rozumná! Přestaňte s těmi bláznovstvími. Včera potkám Arnauda a ten mi povídá: ‚Jak se má ta malá Ruska? Však víte, dala mi schůzku na plese u Murcie. Šla zavěšená do prince Karageorgevitche, byla velmi elegantní, v uších velké diamanty. Dlouho jste ji neviděl, daří se jí?‘
Ma chère enfant, vous savez que je vous aime comme un père, vous savez que je vous donne des conseils comme à ma fille, que je veux votre bien, que je suis votre ami... Ne m’interrompez pas. Eh bien, je vous en prie soyez raisonnable ! Ne faites plus de folies. Hier je rencontre Arnaud et il me dit: la petite Russe va bien ? Vous savez elle m’a donné rendez-vous à Murcie. Elle était au bras du prince Karageorgevitch, elle était très élégante avec de gros diamants dans les oreilles. Il y a longtemps que vous l’avez vue, elle va bien ?
„Neodpověděl jsem. Ale úpěnlivě vás prosím, buďte opatrná.
Je n’ai pas répondu. Mais je vous en supplie soyez prudente.
„Jak je možné, že vy, která jste… to, co jste, dáváte tomu hlupákovi důvod myslet si věci… které nejsou. A tak dále, a tak dále. Vy, která si nárokujete a máte právo nárokovat tolik věcí, a o vás se ten malý idiot opovažuje takto mluvit! Vždyť to bude roztrubovat napravo nalevo.
Comment vous qui êtes... ce que vous êtes et donner à cet imbécile à penser des choses... qui ne sont pas. etc. etc. Vous qui prétendez et qui êtes en droit à prétendre à tant de choses et c’est de vous que ce petit idiot ose parler ainsi ! Mais il le dira à droite et à gauche.
„A vy, která se chcete a musíte vdát tak, jak se vdát máte, jak máte právo se vdát, totiž skvěle — a tohle se týká vás! A tak dále, a tak dále, a tak dále.“
Et vous qui voulez et qui devez vous marier comme vous devez vous marier, comme vous êtes en droit de le faire, c’est-à- dire brillamment et c’est vous ! etc. etc. etc.
Zkrátka mi radí, abych se chovala, jako by neexistoval, abych si ho už nevšímala, abych se na něho ani nedívala. Ach, kdyby to mohlo věci napravit…
Bref, il me conseille de faire comme s’il n’existait pas, de ne plus m’en occuper, de ne plus le regarder. Oh ! si cela pouvait raccommoder les choses...
Ten idiot! To má být duchaplný muž, to má být muž, který umí žít! A pomyslet, že s tím nemohu nic dělat!!! To je ale hlupák. I kdyby si byl jistý, že mě poznal, copak se tohle vykládá napravo nalevo!
L’idiot ! Ça un homme d’esprit, ça un homme qui sait vivre ! Et dire que je ne puis rien faire !!! En voilà un imbécile. En supposant même qu’il soit certain de m’avoir reconnue, est-ce qu’on va raconter ça à droite et à gauche !
Zdá se, že je to Hecht, který na nás naráz zanevřel a popichuje ho. Zdá se, že ten Hecht o nás roznášel klepy u de Lessepsových. Patrně jako poděkování za všechnu naši laskavost. Lámu si hlavu a nemohu pochopit, proč se ten žid stal mým nepřítelem! Snad se domníval, že má na mě nárok, a Motta mu zopakoval, co řekla máma, totiž že Ruska by raději zemřela, než by si vzala žida, a že židy nelze pokládat za lidi.
Il paraît que c’est Hecht qui, subitement devenu notre ennemi, lui monte la tête. Il paraît que ce Hecht a fait des potins sur nous chez les de Lesseps. Sans doute pour nous remercier de toute notre amabilité. Je me casse la tête et ne puis comprendre pourquoi ce Juif est devenu mon ennemi ! Je ne pas suppose qu’il ait eu des prétentions sur moi et que Motta lui ait répété ce que maman a dit, c’est-à-dire qu’une Russe mourrait plutôt que d’épouser un Juif et que les Juifs ne peuvent être considérés comme des hommes.
Inu! Co naděláte! Jsou lidé, kterým se všechno daří, bijí napravo, nalevo, jen tak nazdařbůh a vždy trefí; jiní… ať dělají, co dělají, nikdy nemají pravdu a vždycky jsou nešikovní.
Enfin ! Que voulez-vous ! Il y a des gens auxquels tout réussit, ils frappent à droite, à gauche, à tort et à travers et frappent toujours juste; d’autres... quoiqu’ils fassent ont toujours tort et sont toujours maladroits.
Za těchto okolností se zítřejší ples jeví jako složitý a znepokojivý stroj. Je třeba být krásná, chtěla bych být tak krásná jako onehdy večer u nás… mimochodem, s Gabrielem je konec, už o něm nesním. Konec za čtyřiadvacet hodin. Naštěstí je mu to jedno…
Dans ces conditions là le Bal de demain se présente comme une machine compliquée et inquiétante. Il faut être belle, je voudrais l’être autant que l’autre soir chez nous... à propos, Gabriel est fini, je n’y rêve plus. Fini en vingt-quatre heures. Heureusement que ça lui est égal...
Ale to hovado Arnaud. A…rnaud, to se dalo čekat.
Mais cet animal d’Arnaud. A...rnaud, c’était prévu.
Poznámky
Pozn. překl.: Direktorium (1795–1799) — období Francouzské revoluce; jeho móda se vyznačovala neoklasicistním střihem s vysokým pasem a splývavou drapérií. ↩