❦
Pátek 2. ledna 1880
Vendredi 2 janvier 1880
Jdeme do opery, paní Gaviniová a já (lóže do opery vždycky zajišťuje ona) s hrabětem de Chaudordy, Filippinim a markýzem de Las Cases. Pan de Morgan a baron Rognât nás přijdou navštívit a u východu mě obklopuje pět mužů…
Nous allons à l’Opéra, Mme Gavini et moi (pour l’Opéra c’est toujours elle qui donne les loges) avec le comte de Chaudordy, Filippini et le marquis de Las Cases. M. de Morgan et le baron Rognât viennent nous voir et à la sortie je suis entourée de cinq hommes...
Velký dojem, úspěch u publika. Ale také naprosto neobyčejná silueta. To není krejčovina, to je sochařství. Nízký korzet nechává ňadra volně se vyklenout a přes to pruhovaný gáz, který jsem si sama sešpendlila, jakoby vymodelovaný — žádný Worth by to nesvedl a žádná žena by to neunesla; člověk to totiž musí vycítit a sám provést.
Un effet très grand, succès auprès du public. Mais aussi une taille tout à fait extraordinaire. Ce n’est pas de la couture mais de la sculpture. Le corset étant bas laisse la gorge se retrousser en liberté et là-dessus de la gaze rayée épinglée par moi-même, moulée pour ainsi dire, il n’y a pas un Worth capable de le faire et pas une femme pour le porter; c’est qu’il faut le sentir et l’exécuter soi-même.
Byly tam hezké siluety, obdivuhodně provedené živůtky, oblá ňadra, štíhlé pasy, ale nikdy jako já. Už dávno jsem neměla podobný živůtek. Aby však byl hezký, je třeba mít ňadra jako já, velmi malá, jako polovina poháru… ne, špičatější a vyklenutější. Je nemravné, co tu vykládám. Jen věřte, že tam byla podšívka a že to bylo nesmírně cudné.
Il y avait de jolies tailles, des corsages admirablement bien faits, des gorges rondes, des tailles fines, mais jamais comme moi. Voilà lontemps que je n’ai eu un corsage pareil. Mais pour qu’il soit joli il faut avoir une gorge comme la mienne, très petite représentant la moitié d’une coupe... non, plus pointue et retroussée. C’est indécent ce que je raconte là. Croyez seulement qu’il y avait une doublure et que c’était extrêmement chaste.
Ale Gabriel tam nebyl. Nemohla jsem ho pozvat do lóže paní Gaviniové; jeho nepřítomností je ten večer skoro promarněný.
Mais Gabriel n’y était pas. Je ne pouvais pas l’inviter dans la loge de Mme Gavini; c’est presque une soirée manquée grâce à son absence.
Pan Géry nás dnes odpoledne navštívil, přijala jsem ho s tetou.
Monsieur Géry est venu nous voir cet après-midi, je l’ai reçu avec ma tante.
Mrzí mě, že Gabriel nebyl v opeře. Vypadá tak počestně a má tak krásné oči. Pan de Las Cases přinesl tři krabice bonbonů a dvořil se mi. Chcete-li, abych si ho vzala… já nechci. Ostatně okouzlující, sekretář vyslanectví zbavený úřadu kvůli tomu, že byl přítomen pohřbu malého prince. Po návratu jsem o tom všem rozmlouvala se svými a dospěla jsem k přesvědčení, že jsem Lásce naprosto cizí. Sláva nebo peníze mi mohou poplést hlavu, ale srdce… dosud nikdy. Máma by byla nejšťastnější ženou, kdybych se vdala. Ach, kdybys mohla milovat a být milována třeba Gabrielem! Milovat ho? Nemožné. Být jím milována?… to by bylo trapné. A přece se mi to jednou stát musí… přeji si, aby to přišlo, teprve až mě to nebude moci svést k nějaké hlouposti. Paul je šťastný hlupák, zbožňuje a je zbožňován. Bylo by to kouzelné, kdybych mohla, neboť víte, prý Láska způsobí, že člověk opustí všechny své představy… zkrátka je to láska.
C’est ennuyeux que Gabriel n’ai pas été à l’Opéra. Il a l’air si honnête et il a de si beaux yeux. M. de Las Cases a apporté trois boites de bonbons et m’a fait la cour. Si vous voulez que je l’épouse... moi je ne veux pas. Charmant du reste, secrétaire d’ambassade révoqué pour cause de présence aux funérailles du petit Prince. En rentrant j’ai causé de tout cela avec les miens et j’en suis arrivée à croire que je suis absolument étrangère à l’Amour. La célébrité ou l’argent peuvent me monter la tête mais le cœur... jamais jusqu’à présent. Maman serait la plus heureuse des femmes si je me mariais. Ah ! si tu pouvais aimer et être aimée de Gabriel par exemple ! L’aimer ? impossible. Etre aimée de lui ?... ce serait fâcheux. Il faudra pourtant bien que cela m’arrive un jour... je désire que cela ne vienne que quand cela ne pourra plus me faire faire une bêtise. Paul est un imbécile heureux, il adore, on l’adore. Ce serait charmant si je pouvais, car vous savez il paraît que l’Amour fait abandonner toutes les idées qu’on a... c’est l’amour enfin.