Pondělí 22. prosince 1879

na okrajinote de Marie sur la page de titre du Livre 87
Kresba, 3. října 1877, malba 30. září 1878, medaile 14. ledna 1879 Edmondova předpověď, kn. 75, s. 6
Čekala jsem, že budu na tomto světě dělat něco docela jiného, než co dělám. A když už to není to, co jsem si myslela, je mi docela jedno, co to vlastně je.
Vracím se do ateliéru právě v týdnu concoursu. Krásný model, dobré místo, dobře naladěná.
K Gaviniovým jsem se vrátila celá rozechvělá; představovala jsem si, že jim Géryovi pověděli o Arnaudovi a o mně na plese u Murcie.
Nic z toho nebylo, naopak — stará Gaviniová mi řekla, že tam byla maršálová Canrobertová a další dámy a že je to docela v pořádku.
A je tu zima, začnou slavnosti, nebude jich mnoho, ale nějaké budou. V sobotu, myslím, dobročinný bazar na ministerstvu války. Večer proplaču. Co je to za život. Jen považte! Nesmět ani zajít k republikánům, které společnost počítá mezi lůzu — to už je příliš! A já si ze společnosti nic nedělám! Společnost, to je inteligence, talent a moc. Přidejte k tomu výjimečnou ženu… a společnost je hotová.