Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Pondělí 27. října 1879

klidná lhostejnost, u ženy velmi půvabná.
Protože se Berthe včera pozvala na dnešní večeři, pozvali jsme i ty, kdo se zrovna naskytli, pány de Tarente a Turquana. Pak Berthina manžela, Bojidara, Alexise a starého knížete. Takže to vypadá, jako bychom se bavili, a vskutku myslím, že se všichni bavili, zvlášť ten výtečný Turquan. Řekla jsem vám už, co je zač markýz de Tarente? Je to velmi hezký tmavovlasý mladík, tanečmistr kotilonů, dobrý tanečník, výtečná rodina; velmi milý, velmi zavedený. Zkrátka je to jeden z těch lepších kousků, co se v tomto druhu vyrábějí.
Žádné jmění, samozřejmě. Musím vám snad říkat, že to pro mě neexistuje?
Strýc z Toulouse vykládá karty zázračným způsobem, uhodl Rosalii bezpočet věcí, které nikdo neznal, celá se z toho třásla. A pokaždé, když provádí svou věštbu, se to vyplní. Musím snad říkat, že věci, které ohlásil mně, jsou velmi příjemné?
Soutěž. A jako obvykle při soutěžích ošklivý model, navíc špatně postavený.
Čekala jsem, až přijde jiný, hezčí, a nestarala se, jak ho ty hadrnice postavily. Ty špinavé ženské! Cožpak může být člověk tak málo umělec, tak hloupý, tak idiotský! Inu! Musím si pronajmout ten ateliér.