❦
Pátek, 7. března 1879
Vendredi, 7 mars 1879
Slečna Collignon, která je teď zase u svých rodičů, nás přišla navštívit, nechala jsem si ji u sebe celý den a mluvila jsem bez ustání; člověk si to musí vynahradit. Jenže tu byla teta, která chtěla také mluvit a která dělá chyby každou chvíli, plete rody a pak dává „s“ tam, kde nemají co dělat, a pak dává najevo jízlivost, když mluví o Howardových, z nichž se jedna vdává… Trochu mě to popudilo.
Collignon de retour chez ses parents est venue nous voir, je l’ai gardée toute la journée et j’ai parlé tout le temps; il faut bien se dédommager. Seulement il y avait ma tante qui voulait aussi parler et qui fait des fautes à chaque instant disant le pour la et puis des s’où il n’en faut pas, et puis se montrant hargneuse en parlant des Howard dont une se marie.. Cela m’a agacée un peu.
Paul říká, že měl co dělat, aby Cassagnaca poznal, tak zestárl, a Rosalie říká, že se jí teď líbí víc. A proč? „protože už nemá ten drzý pohled, ten pohled svrchu, který mu dodával tak odporný vzhled“.
Paul dit qu’il a eu peine à reconnaître Cassagnac tant il a vieilli et Rosalie dit qu’il lui plaît mieux à présent. Et pourquoi ? « parce qu’il n’a plus ce regard insolent, ce regard d’en haut qui lui donnait un air si détestable ».
Byla bych zvědavá vidět tu zkázu, to by mi ho konečně dostalo z hlavy.
Je serais curieuse de voir cette destruction, cela achèverait de le faire passer.