Pátek, 7. března 1879

Collignonová, vrátivší se od svých rodičů, nás přišla navštívit, nechala jsem si ji u sebe celý den a mluvila jsem bez ustání; člověk si to musí vynahradit. Jenže tu byla teta, která chtěla také mluvit a která dělá chyby každou chvíli, plete rody a pak dává „s" tam, kde nemají co dělat, a pak se ukazuje jízlivou, když mluví o Howardových, z nichž se jedna vdává… Trochu mě to popudilo.
Paul říká, že měl co dělat, aby Cassagnaca poznal, tak zestárl, a Rosalie říká, že se jí teď líbí víc. A proč? „protože už nemá ten drzý pohled, ten pohled svrchu, který mu dodával tak odporný vzhled".
Byla bych zvědavá vidět tu zkázu, to by mi ho konečně dostalo z hlavy.