Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Pondělí, 24. února 1879

V London House je vidět Des Perrièrese.
Jsem šťastná, když se mohu procházet sama. Vlny jsou nesrovnatelně krásné, než jsem šla poslouchat Patti, šla jsem poslouchat je. Pršelo, byl jemný a kouzelný chládek. Očím dělá dobře dívat se v noci do temné modři nebe a moře. Procházela jsem se tak dlouho, že jsem neviděla kus promenády stržený vodou, a spadla jsem do té propasti hluboké metr nebo dva.
Mezi všelijakými pochybnými individui měla máma to štěstí spřátelit se s panem a paní Basilewskými, přáteli Anitchkoffových; seznámila jsem se s nimi v Monaku. Jsou to lidé ze společnosti.
Slyšeli jsme Patti v „La Traviata". Zpívá s Nicolinim, který se odloučil od své ženy, jako se ona odloučila od svého manžela, markýze de Caux. Smála jsem se tomu, kárala jsem je. Ale když je člověk vidí zpívat spolu, když vidí tolik krásy a ty dva božské talenty spojené, dává jim za pravdu.
Jediný zpěv, který by se měl poslouchat, je ten jejich. Člověk se diví, že předtím mohl poslouchat něco jiného, a potom už nedokáže poslouchat nic. Někdy mi zpěváci udělali radost citem, vášní… místy. Ale dnes večer je to naprostý požitek. Krása, zpěv i herecký projev, všechno tu je, nemluvě o tom, že se člověk neubrání myšlence, že se ti dva ve skutečnosti milují.
Albanin zpěv je správný a mistrný. Pattin je rozkošně správný, božsky mistrný, ale ani jednou mě nepřiměl zachvět se nebo zaplakat.
Člověk je okouzlen, je nadšen, že ji slyší; ani náznak námahy, ani jediná grimasa. Chtěla bych ji slyšet ve „Faustovi", v „Aidě" nebo v „Mignon".
Moc zlata II!
Kdybych byla bohatá, mohla bych. Stojí to 10 000 franků.
Jsem ve výstřihu, v černém; ne moc hezká. Lewin přistoupil k Paulovi na chodbě a připomněl mu, že ho znal jako dítě. Paul tu znovu našel přátele.
Marcuard a Bikowski nás navštívili, přestože se kvůli té slavnosti návštěvy skoro nekonaly.
Ale celou dobu jsme měli Gautiera, řečeného nejkrásnějšího z mužů, který je navíc výborný hoch. Je tak krásný, že mu to všemožně se smíchem říkáme, a obávám se, že to bere za posměšky. Vytkla bych mu vlasy tvrdé a hrubé jako žíně, ale modročerné. Nasazení nosu je dokonalost; ta čistota, ta barva! Nemáte ponětí o střihu jeho očí, o teplé a matné barvě jeho víček. Ráda bych věděla, zda má úspěch. Mě jako ženu nechává naprosto chladnou. Po opeře večeříme v London House v rodinném kruhu. Naši kavalíři pozváni nebyli.