Neděle, 2. února 1879

Byla jsem u Gaviniových. Nepřipadali mi jako obvykle, a když jsem se vrátila domů, mám chuť rozbít si hlavu…
Zítra jsou volby v Condomu… chystala jsem se k Bohu vznést vroucí modlitbu, aby manžel Acardové pohořel, ale… Ach! No ano, jenže! Je to hloupost, ale neodvážila jsem se modlit za zlo…
A přece jsem si jistá… někdy si tak člověk je něčím jistý a zřídka se mýlí, a já jsem si jistá, že kdybych o to dnes večer poprosila… pan doktor Lannelongue by byl poslancem za Condom.
Inu, právě jsem si v Dumasovi (Un cas de rupture) přečetla teorie o nohách. I on je zbožňuje, a jak ještě! Běžím si lehnout, abych se ujistila, že mám patřičné nožky.