Úterý, 10. prosince 1878

Zdálo se mi, že mi Robert Mitchell, večeřící v Grand Hôtelu vedle mě, řekl: Slečno Marie:
– Odkud znáte mé jméno? – To je tajemství. – Které je lépe nezkoumat! pravila jsem hrobovým hlasem.
A skutečně si ostříhal své krásné černé vousy; přesto byl sen zábavný, neboť ten podřadný Cassagnac mě dobře zná, ovšem vždycky jen ve snu.
Nevím, proč píšu tuhle pitomost, na kterou jsem myslela při oblékání a v kočáře během čtyř pochůzek.