Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Úterý, 5. listopadu 1878

V osm jsem byla ve městě, abych obstarala rekvizity, a v deset jsem byla převlečená za elegantní starou dámu, když přinesli lístky od mého zachránce Turquana.
Měly jsme důstojnické lístky; chytila jsem Bescherella, lítého Bescherella, a vymámila z něj svolení lístky vyměnit.
Má první myšlenka, když jsem viděla vcházet Zesnulého, byla tato: Neztloustl, naopak, mohu čekat bez obav.
Ty hnusné ženské, Cassagnacova manželka a tchyně, na mě udělaly podivný dojem, že tam tak sedí.
Pomyslela jsem si, že sebemenší píchnutí špendlíkem a sebemenší zrnko kyanovodíku by si poradilo s tím tak šťastným výrazem, až byl dětinský, navzdory zvadlé tváři.
Jaký průvod poslanců by se hrnul do lóže, kdybych byla na místě té holky!
Po té vraždě se dostavil pocit studu při pomyšlení na mé dopisy a pak vztek a bolest při pohledu na tu dovršenou hloupost, na to, jak ta holka sedí na místě, které jsem podle rozumu, podle spravedlnosti, podle svých ambicí měla zaujímat já.