Pátek 3. května 1878

Dnes odpoledne jsem kreslila Dininu postavu — je příšerně těžká, avšak zajímavá. Před třemi lety v Nice jsem shledávala, že má špatně utvářené poprsí, protože jsem viděla jen své vlastní — a teď, když jsem viděla padesát modelů, jsem změnila názor; myslím, že Dina může být zařazena mezi ženy dobře stavěné — a snadno.
Švýcarky shledávají, že až k pasu jsem naprosto dokonalá — je pravda, že tak vysoko vzdvižené ňadro jsem viděla jen na antických sochách. Od pasu tytéž Švýcarky mě shledávají prostě ošklivou — mám příliš silné boky a příliš malé nohy na tak prohnutou pánev. Tyto nedokonalosti mě trochu ponižují — ale utěšuji se při pomyšlení, že jsou to ošklivosti velmi ceněné u dnešních lidí.
Přišel ruský kněz — musela jsem nechat kreslení a jít s ním k papá.
Ten pes Cassagnac se měl písemně ohlásit na večeři — aby máma nevěděla o naší návštěvě. Už je pátek — dala jsem se ho na to zeptat. Co je to za novofundlanďana, ten tvor.
Dříve jsem tomu nevěřila — nyní věřím, že je stejně bláznivý jako já. Ubohá já — namlouvala jsem si o něm tisíc výborných věcí; nyní předpokládám tisíc podlostí. Přijal peníze od žen — je to sprostý urážeč, drzoun, je to… Atd. Atd.
Já ho také pokládám za schopného špatností.
Jsou chvíle, kdy by člověk poslal k čertu celou tu intelektuální výheň, slávu i malířství a šel žít do Itálie, živit se sluncem, hudbou a láskou.
Proklatá Paříž.
škrtnuto[Zrušená slova]
V novinách popsali naše Velikonoce, večeři na velvyslanectví, a jsme tam zmíněny. Vím, že je to zásluhou malého Karageorgevitche, který tráví život s novináři.

Poznámky

Pozn. překl.: Novofundlandský pes — fr. terre-neuve: velké, dobromyslné, ale těžkopádné plemeno; Marie Cassagnaca ironicky přirovnává k neohrabanému psisku. ↩