Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Pátek 3. května 1878

Dnes odpoledne jsem kreslila Dininu postavu — je příšerně těžká, avšak zajímavá. Před třemi lety v Nice jsem shledávala, že má špatně utvářené poprsí, protože jsem viděla jen své vlastní — a teď, když jsem viděla padesát modelů, jsem změnila názor; myslím, že Dina může být zařazena mezi ženy
dobře stavěné — a snadno.
Švýcarky shledávají, že až k pasu jsem naprosto dokonalá — je pravda, že tak vysoko vzdvižené ňadro jsem viděla jen na antických sochách. Od pasu tytéž Švýcarky mě shledávají prostě ošklivou — mám příliš silné boky a příliš malé nohy na tak prohnutou pánev. Tyto nedokonalosti mě trochu ponižují — ale utěšuji se při pomyšlení, že jsou to ošklivosti velmi ceněné u dnešních lidí.
Přišel ruský kněz — musela jsem nechat kreslení a jít s ním k papá.
Ten pes Cassagnac měl napsat, aby přišel na večeři — a aby mama nevěděla o naší návštěvě. Už je pátek — poslala jsem mu o to požádat. Jaký je to druh novofundlandského psa, ta bytost.
Dříve jsem tomu nevěřila — nyní věřím, že je stejně bláznivý jako já. Chudák já — namlouvala jsem si o něm tisíc výborných věcí; nyní předpokládám tisíc podlostí. Přijal peníze od žen — je to sprostý urážeč, drzoun, je to… Atd. Atd.

Poznámky

Pozn. překl.: Novofundlandský pes — fr. terre-neuve: velké, přátelské, ale poněkud nemotorné a nevypočitatelné plemeno; Marie jím Cassagnace přirovnává k dobromyslnému, ale neohrabanému zvířeti. ↩