Úterý 30. dubna 1878

Na čem závisejí dojmy, názory, city —
(?)…?
Ještě před několika dny byl Paul de Cassagnac bohem — a po jeho návštěvě je sotva člověkem.
Abych mluvila o něčem jiném — řeknu vám, že myslím, že nikdy nebudu vážně zamilovaná. Vždycky, vždycky u muže objevím něco komického — a pak je vše ztraceno. Není-li to směšné, je to nemotorné nebo hloupé nebo nudné — zkrátka vždycky je tu nějaká stránka, kde vykouknou růžky.
– Bylo by třeba někoho inteligentnějšího, než jste vy, říká Blanc…
– Ale ano.
– Ano — a to je nemožné.
– Ach! Blanc!
– Zajisté — jsou muži, kteří mají vážnější stránku více rozvinutou, jež jsou silnější v jistých věcech — ale být vcelku duchaplnější, inteligentnější, chytřejší — já vám [Začerněné slovo: zaručuji], že takový neexistuje — žert stranou. A dokud neucítíte intelektuální nadvládu nad sebou atd. atd.
To je pravda — dokud nenajdu svého pána, nenechám se chytit žádným kouzlem; tato mánie odhalovat v lidech nedostatky mi zabrání zamilovat se do všech Adonisů světa…
Jak jsou lidé, kteří chodí do Bois, hloupí — a jak jen nemohu pochopit jejich prázdnou a tupou existenci.

Poznámky

Pozn. překl.: Bois de Boulogne — velký pařížský park na západním okraji města; v 19. stol. oblíbené místo odpolední společenské vycházky pařížské smetánky.