Úterý 19. února 1878

Přítomnost Georgese a starosti s penězi mě dělají zcela nešťastnou.
Přidejte k tomu, že Breslau a Schäppi začaly malovat moje nohy — a nejde to, jak bych chtěla. Bez příčiny bych se dala do pláče.
Dnes večer je ples u paní Wrightové — prý bude hezký! Nepůjdu. Tyto zábavy mě unavují, brání mi pracovat a nudí mě.
Ty nohy! ty nohy! ty nohy!
Dina šla na ples s paní Yorkovou.
Ty nohy! Nechám je namalovat od talentovaného malíře a Schäppi dokončí můj portrét.
Víte — nohy musí být obdivuhodně dobře namalovány, zvláště když je to dárek pro Paula (Cassagnac), kterého miluji více než bratra, jak praví Alexis.