❦
Sobota 22. prosince 1877
Amélie mě podrývala u pana Roberta-Fleuryho. Dobře jsem tušila, že mi škodí — ale teď je konec. Minulý týden mi řekl toto: „Člověk nesmí být nikdy sám se sebou spokojen.“ Julian také. Protože jsem nikdy spokojena se sebou nebyla, začala jsem o těch slovech přemýšlet. A když mi pan Robert-Fleury řekl mnoho dobrých věcí, odpověděla jsem mu, že dobře dělá, že mi je říká — protože jsem naprosto nespokojena se sebou, malomyslná, zoufalá atd. — nad čímž vykulil oči.Amélie me desservait auprès de M. Robert-Fleury. Je me doutais bien qu’elle me faisait du tort mais à présent c’est fini. La semaine passée il m’a dit ceci : Il ne faut jamais être content de soi. Julian aussi. Or comme je n’ai jamais été contente de moi je me suis mise à réfléchir sur ces mots. Et quand M. Robert-Fleury m’eut dit beaucoup de bonnes choses je lui répondis qu’il faisait bien de me les dire parce que j’étais tout à fait mécontente de moi, découragée, désespérée etc. ce qui lui fit ouvrir de grands yeux.
A vskutku jsem malomyslná byla. Jakmile neohromím — jsem malomyslná. Je to nešťastné.
Et en vérité j’étais découragée. Du moment où je n’étonne pas je suis découragée. C’est malheureux.
Nu — udělala jsem neslýchané pokroky; mám, jak mi prozradili, „mimořádné nadání“, dělám „podobné“, „celkové“, „přesné“. — „Co chcete více, slečno? Buďte rozumná,“ řekl nakonec. Zůstal velmi dlouho před mým stojanem.
Enfin j’ai fait des progrès inouïs, j’ai, on me le révèle « des dispositions extraordinaires », je fais « ressemblant », « d’ensemble », « juste ».- « Que voulez-vous de plus Mademoiselle ?, soyez raisonnable » a-t-il dit pour finir. Il est resté très longtemps devant mon chevalet.
„Když někdo kreslí takto,“ řekl, ukazuje na hlavu, pak na ramena, „nemá právo dělat taková ramena.“
- Quand on dessine comme ça, dit-il en montrant la tête puis les épaules, on n’a pas le droit de faire de pareilles épaules.
Moje Švýcarky a já přestrojená jdeme k Bonnatovi,1 aby nás vzal do svého mužského ateliéru. Přirozeně nám vysvětluje, že na jeho padesát mladíků nikdo nedohlíží, a proto je to naprosto nemožné. Pak jdeme k Munkassymu,2 nevím, zda to píši správně — maďarskému malíři, jenž má nádherný palác, ošklivou ženu a velký talent.
Mes Suissesses et moi déguisée, nous allons chez Bonnat pour qu’il nous prenne dans son atelier d’hommes. Naturellement il nous explique que ses cinquante jeunes gens n’étant pas surveillés c’est absolument impossible. Ensuite nous allons chez Munkassy, je ne sais si je l’écris bien, un peintre hongrois, qui a un magnifique hôtel, une vilaine femme et un grand talent.
Zná Švýcarky — měly před rokem doporučující dopis k němu.
Il connaît les Suissesses, elles ont eu une lettre de recommandation pour lui, il y a un an.
Baví mě vydávat se za žebračku.
Ça m’amuse de me faire passer pour une gueuse.
Švýcarky mě považují za velmi vznešenou dámu. Kdyby věděly, že pro mě je malířství také kariérou!
Les Suissesses me pensent une très grande dame. Si elles savaient que pour moi aussi la peinture est une carrière !
Ukázala jsem jim paže a trup, který jim připadal obdivuhodný a nádherný — ale ty ničemnice trvají na tom, že z uměleckého hlediska mám boky a zbytek příliš mohutné. Naštěstí to není vada...
Je leur ai montré mes bras, et mon torse qu’elles ont trouvé admirable, et splendide, mais ces canailles persistent à dire qu’au point de vue de l’art mes hanches et le reste sont trop gros. Heureusement que ce n’est pas un défaut...
A večer... Ach! večer velká rozkoš.
Et le soir... Oh ! le soir une grande jouissance.
(Empírový účes,3 holé paže a ramena, jednoduché bílé šaty a velká růže s mnoha listy přišpendlená úplně dole na živůtku, níž než pas. Berthe, Zurlo, Blanc, Dina a teta. Obrovský úspěch — to mohu říci, neboť je to naprosto pravda.
(Coiffure Empire, bras et épaules nues, robe unie blanche et une grosse rose avec beaucoup de feuilles attachée tout à fait au bas du corsage, plus bas que la taille. Berthe, Zurlo, Blanc, Dina et ma tante. Succès énorme je puis bien le dire tellement c’est vrai.
A pak — a především — a nade vše: „Aida“ italsky! A dobře zpívaná.
Et puis, et surtout, et par dessus tout, « Aida », en italien ! Et bien chanté.
Je to krásné, je to pravdivé, je to přirozené, je to velké, je to charakteristické, je to dojemné, je to nádherné, je to ohromující, je to krásné, krásné, krásné. Nevím, je-li to tak pro ostatní — ale já cítím tak dobře každou notu, každou frázi, každý doprovod. Vše je tak přiléhavé, tak „celkové“ — gesta, slova, situace, hudba. Je to krásné, je to dokonalé. Jak u čerta mohl někdo jiný než já pochopit a stvořit takový klenot, takový diamant, takovou dokonalost v tónu, charakteru, šarmu, citu, nadšení.
C’est beau, c’est vrai, c’est naturel, c’est grand, c’est caractéristique, c’est émouvant, c’est splendide, c’est étonnant, c’est beau, c’est beau, c’est beau. Je ne sais si c’est ainsi pour les autres, mais moi je sens si bien chaque note, chaque phrase, chaque accompagnement. Tout est si approprié, si « d’ensemble », gestes, paroles, situation, musique. C’est beau, c’est parfait. Comment diable un autre que moi a-t-il pu comprendre et créer un pareil bijou, un pareil diamant, une telle perfection comme ton, caractère, charme, sentiment, enthousiasme.
Všimla jsem si dnes večer, že mezi stovkami přítomných mužů jsem (neviděla ani jednoho). Jsou to lidé, kteří jdou kolem — a to je vše. Všimla jsem si také, že je zábavnější, když člověk někoho rád vidí. To by odvádělo od kreslení. Ne — je to tak, že záležitosti hlavy jsou pryč — a přijde-li něco, bude to... totéž; nemohu milovat jako ostatní; budu dělat, co jsem dělala... hromadu nesmyslů, které mě budou bavit, budu dělat strašné i komické věci.
J’ai remarqué ce soir que parmi les centaines d’hommes qui étaient là je (n’en ai vu aucun). Ce sont des gens qui passent, et voilà tout. J’ai remarqué aussi qu’il est plus amusant de voir quelqu’un avec plaisir. Cela distrairait du dessin. Non, c’est que les affaires de têtes sont passées, et s’il vient quelque chose ce sera... la même chose je ne peux pas aimer comme les autres, je ferai comme j’ai fait... un tas de bêtises qui m’amuseront, je ferai du terrible et du drôle.
napříč stránkou
Jak řekl Cassagnac — záležitost srdce, která nepřejde.
en travers Comme a dit Cassagnac une affaire de cœur qui ne passera pas.
Všichni jsou tak oškliví.
Tout le monde est si laid.
Co kdybych se zbláznila do Paula de Cassagnaca? Už ho nevídám, ale myslím na něj často, zvláště když ho nějaký článek v seriózním listu, nebo cokoli jiného, ukáže jako velkého muže.
Si j’allais devenir toquée de Paul de Cassagnac, je ne le vois plus mais j’y pense souvent et surtout quand un article dans un journal sérieux, ou quoique ce soit, le fait paraître grand homme.
Ne — to není ono. Myslím na něj jako myslím na všechny své románové hrdiny.
Non, ce n’est pas ça, j’y pense comme je pense à tous mes héros de romans.
Jsem tak zvyklá mít někoho, že mě to prázdno dost překvapuje.
Je suis si habituée d’avoir quelqu’un que je suis assez étonnée de ce vide.
Je třeba najít skutečného velkého muže... jenže všichni mají svou malichernou stránku — a jsem si jistá, že ji ihned naleznu; a to ničí respekt a hrůzu, jež jediné by mě mohly udržet pokornou.
Il faut trouver un vrai grand homme... c’est qu’ils ont tous un petit côté et je suis sûre de le trouver de suite ce qui détruit le respect et la terreur qui seuls pourraient me tenir soumise.
Poznámky
Pozn. překl.: Léon Bonnat (1833–1922) — slavný francouzský portrétista a profesor, vedl vyhledávaný mužský ateliér. ↩
Pozn. překl.: Mihály Munkácsy (1844–1900) — slavný maďarsko-francouzský malíř, žil v Paříži; proslul biblickými a historickými obrazy. ↩
Pozn. překl.: Empírový účes — účes ve stylu prvního císařství. ↩