❦
Sobota 20. října 1877
Samedi 20 octobre 1877
Breslau dostala od pana Robert-Fleuryho mnoho pochval — já ne. Akt byl dost dobrý, ale hlava nikoli. S hrůzou se ptám sama sebe, kdy se naučím dobře kreslit.
Breslau a reçu beaucoup de compliments de M. Robert-Fleury, moi pas. L’académie était assez bonne mais la tête pas. Je me demande avec terreur quand j’arriverai à bien dessiner.
Právě patnáct dní, co pracuji — přirozeně s výjimkou dvou nedělí. Patnáct dní!
Il y a juste quinze jours que je travaille, naturellement excepté les deux dimanches. Quinze jours !
Breslau pracuje v ateliéru dva roky a je jí dvacet let. Mně je osmnáct. Ale Breslau hodně kreslila dříve, než sem přišla.
Breslau travaille depuis deux ans à l’atelier et elle a vingt ans. J’en ai dix-huit. Mais Breslau a beaucoup dessiné avant de venir ici.
A já! Ubohá.
Et moi ! Misérable.
Byli jsme v divadle — poslouchat operu Pavel a Virginie1.
Nous étions au théâtre, entendre « Paul et Virginie. »
Proscéniová lóže2 s odstraněnou přepážkou. Máma, teta, Dina, já, paní Doubeltová, slečna Dolmatoffová (příbuzná a společnice), baronka Lisingerová — stará, směšná a ošklivá. Hrabě Pousslowsky, kníže Zurlo z Neapole a jeho syn, malý Vasconcellos a ještě jeden pán. Bonbony, toalety. Měla jsem šaty z dostihů v Neapoli — a tu tak rozkošnou scénu s nejhezčím ze všech Larderelů. Víte, že celá ta příhoda se odehrávala, završila… zkrátka jak chcete — za doprovodu Pavla a Virginie. Bylo by to bývalo rozkošné, kdyby to nebylo tak nepříjemné.
Une avant-scène dont on a enlevé la séparation. Maman, ma tante, Dina, moi, Mme Doubelt, Melle Dolmatoff (parente et demoiselle de compagnie), la baronne Lisinger vieille, drôle et laide. Le comte Pousslowsky, le prince Zurlo de Naples et son fils, le petit Vasconcellos et encore un monsieur. Des bonbons, des toilettes. J’avais ma robe des courses de Naples et de l’explication si charmante avec le plus beau de tous les Larderel. Vous savez que toute cette histoire a été menée, accomplie... ce que vous voulez enfin aux accompagnements de « Paul et Virginie. » C’eut été charmant si ce n’était si désagréable.
Jen si to představte! Hovořila jsem, mluvila, chovala jsem se zkrátka jako slušná slečna.
Imaginez-vous seulement ! J’ai causé, j’ai parlé, je me suis tenue enfin comme une demoiselle comme il faut.
Myslím, že nás šviháci3 v parteru zaznamenali — dokonce je to zaujalo — a pak jistý dojem, který si nepřipisuji! Ó nikoli.
Je crois que les gommeux du parterre nous ont remarqués et même ils étaient intrigués et puis une certaine impression que je ne m’attribue pas ! Oh non.
Žila jsem — a teď už nevím, co se děje. Pokaždé jsem měla starosti, což mi vzalo schopnost bavit se tím vším.
J’ai vécu, et à présent je ne sais plus ce qui se passe. J’ai eu des ennuis chaque fois, ce qui m’a ôté la faculté de m’amuser de tout cela.
Kreslím teprve patnáct dní…
Je ne dessine que depuis quinze jours...
Bojím se, že paní Doubeltová a spol. je pro mladé dívky riskantní společnost.
J’ai peur que Mme Doubelt et compagnie ne soit une société risquée pour des jeunes filles.
Jak ta Breslau krásně kreslí — a přitom se tak podobá Larderelovi. Máma plakala, protože si myslela, že mi melodie té opery připomínají milostné věci… mrzuté, ano.
Comme cette Breslau dessine bien et avec ça elle ressemble tant à Larderel. Maman a pleuré s’imaginant que les airs de cet opéra me rappelaient des choses amoureuses... ennuyeuses, oui.
Všechno se obrátilo proti mně. Zuřím tak, že bych kousala do železa — a tím víc, že je to minulost a nic nevytrhne ten ošklivý kus z mé existence.
Tout m’a été contraire. J’en rage à ronger du fer II... d’autant plus que c’est passé et que rien ne retirera ce vilain morceau de mon existence.
Poznámky
Pozn. překl.: Opera Victora Massého (1876) podle románu Bernarda de Saint-Pierre (1788); sentimentální příběh o mladé lásce na ostrově Réunion. ↩
Pozn. překl.: Avant-scène — lóže u jeviště, jedna z nejprestižnějších míst v pařížském divadle 19. stol. ↩
Pozn. překl.: Gommeux — pařížský slang 70. let 19. stol. pro módní mladé dandyovské pány; mírně hanlivé. ↩