❦
Pátek 29. června 1877
Obědvala jsem u Boydových a zatímco jsme večer všichni seděli na balkóně, představili mi hraběte Lindemanna, bavorského šlechtice, který mi připadal jako člověk výtečných způsobů.Vendredi 29 juin 1877 J’ai dîné chez les Boyd et pendant que le soir nous étions tous sur le balcon on me présenta le comte Lindemann, un seigneur bavarois qui m’a paru avoir d’excellentes façons.
Co jsem si přála s takovou vroucností před třemi lety, to mám teď na dosah ruky. Portrét vévody z Hamiltonu. Víte, že Berthe ho milovala — stejně jako já — až do jeho sňatku. Má v albu nejméně deset jeho fotografií. Je poněkud při těle, ale tak nevšedně krásný! Na světě není druhá tvář tak ušlechtilá a krásná. Všichni viděli Gioiu, jeho bývalou skoro-ženu — nuže, jsou si podobní tak, že to bere dech. Vypadá to, že vévodou bude Carlo nebo jeho syn, protože mladá vévodkyně z Hamiltonu je už dva roky připoutána k pohovce, a paní Paskevitchová, ta, která se vdala za Carla, tvrdila a tvrdí, že Carlo bude vévodou — ještě dřív, než se vévoda z Hamiltonu vůbec oženil. To je hloupost — Gioia mu přece porodila syna.
Ce que je désirais avec tant d’ardeur il y a trois ans est à portée de ma main. Un portrait du duc de Hamilton. Vous savez que Berthe l’a aimé comme moi jusqu’à son mariage. Elle a au moins dix de ses photographies dans son album. Il est un peu fort mais si extraordinairement beau ! Il n’y a pas au monde une autre figure aussi noble et aussi belle. Tout le monde a vu la Gioia, son ex-quasi-femme, eh bien ils se ressemblent d’une façon saisissante. Il paraît que c’est Carlo qui sera duc, ou bien son fils, car la jeune duchesse de Hamilton est depuis deux ans clouée à sa chaise longue, et Mme Paskevitch, celle qui a épousé Carlo, assure et assurait que Carlo serait duc avant même que le duc de Hamilton fût marié. C’est une bêtise, Gioia a eu un fils de lui.
Mluvily jsme o Itálii — paní Boydová mě velmi naléhavě zvala na Comské jezero, kde se v září setkává spousta vznešené společnosti z Říma, z Florencie, z Neapole.
On a causé de l’Italie, Mme Boyd, m’engageant fort de venir au lac de Corne où en septembre on rencontre beaucoup de grand monde de Rome, de Florence, de Naples.
Berthe, její bratr a švagrová odešli na Skating1 a paní Boydová s paní Yorkeovou mě odvezly domů. Pan Lindemann byl s námi jako čtvrtý... Vypadá to tak ošklivě, když jsou v landau tři. Vrátila jsem se velmi uklidněná a s nadšením přemítala o možnosti poznat pořádné Italy v Aix nebo na Comském jezeře — a potom jít žít do Říma. Do Itálie! Ah! Víte, vy nikdy nepochopíte, co to pro mě znamená! Jsem do ní zamilována jako do muže — mimo tuto bohem požehnanou zemi je vše nuda nebo lhostejnost. Tak bych si přála mít ráda Paříž, ale celá má duše zůstala tam — zbožňuji Itálii jako svou vlast, jako vévodu z Hamiltonu, jako Boha.
Berthe, son frère et sa belle-sœur s’en allèrent au Skating et Mmes Boyd et Yorke me conduisirent chez moi. M. Lindemann était avec nous, quatrième... C’est si laid dans un landau quand on est trois. Je rentrai beaucoup rassérénée et songeant avec enthousiasme à la possibilité de faire connaissance avec de bons Italiens, à Aix ou à Corne, et puis aller vivre à Rome. En Italie ! Ah ! tenez, vous ne comprendrez jamais ce que c’est pour moi ! J’en suis amoureuse comme d’un homme, en dehors de ce pays de Dieu tout est ennui ou indifférence. Je voudrais tant aimer Paris, mais toute mon âme a passé là, j’adore l’Italie comme ma patrie, comme le duc de Hamilton, comme Dieu.
Máma píše, že Torlonia nabídl šampaňské v Monaku — pili na zdraví nevím koho, a máma tehdy pozdvihla sklenku se slovy:
Maman écrit que Torlonia ayant offert du champagne à Monaco, on but à la santé de je ne sais plus qui, alors maman leva son verre en disant :
„Na záhubu všech, kteří nás nemají rádi!“
- A la perdition de tous ceux qui ne nous aiment pas !
„Ach, na to, madam,“ řekl don Clemente,2 „by bylo zapotřebí cholery nebo moru. My máme tolik nepřátel.“
- Oh ! pour cela, Madame, dit don Clemente, il faudrait le choléra ou la peste. Nous avons tant d’ennemis.
Takže je to pravda — říká se to tedy... Zůstávám bez řeči!... A nevím kam jít, kam se obrátit!
C’est donc vrai, on le dit donc... Les bras m’en tombent !... Et je ne sais plus où aller, vers quel point me tourner !
Kdybych věřila, že mě Enghien vyléčí, byla bych klidnější. Jsou chvíle, kdy se opravdu cítím ztracena.
Si je croyais qu’Enghien me guérit je serais plus tranquille. Il y a des moments où véritablement je me sens perdue.
Poznámky
Pozn. překl.: Skating — v 70. letech 19. století módní bruslení na kolečkových bruslích, rozšířené v pařížských bruslištích. ↩
Pozn. překl.: „Don“ — italský uctivý titul, používaný pro šlechtice a kněze. ↩