❦
Čtvrtek 21. června 1877
Neobvyklý odjezd. Anitchkoffovi, kteří bydlí daleko, přišli den předem — jsme si dost blízcí, abychom po sobě nežádali dvojí obtěžování.Un départ inusité. Les Anitchkoff qui demeurent loin, sont venus la veille et nous sommes assez amis pour ne pas exiger de doubles dérangements.
Je tu tedy jen rodina, včetně paní Kondareffové a Lise. A pak zcela nečekaně — Torlonia... Odjíždí do Říma a protože pařížský vlak jede jen o několik minut dřív než jeho, je s námi celou dobu. Alexandre odjel včera. Já jsem také měla odjet včera — věděl to; chci tím říct, že zcela bezúmyslně vypadá, jako by... nevím již jak. Do toho mi nic není. Ale přiznejte, že ten ubohý Alexandre bez úmyslu dělá mnoho pro to, aby se potvrdilo, co se říkalo v Neapoli.
Il n’y a donc que la famille y compris Mme Kondareff et Lise. Et puis d’une façon tout inattendue, Torlonia... Il part pour Rome et comme le train de Paris ne précède le sien que de quelques minutes, nous l’avons tout le temps avec nous. Alexandre est parti hier. Moi aussi je devais partir hier, il le savait, c’est pour dire que sans intention aucune il a l’air de... je ne sais plus comment. Ce ne sont point mes affaires. Mais avouez que sans le vouloir ce pauvre Alexandre fait beaucoup pour justifier ce qu’on disait à Naples.
na okraji
Noe, když proklel Kaina.
dans la marge Noé ayant maudit Caïn.
V důsledku nadměrného požití onoho nápoje, jenž — prý — způsobil černou rasu, má Torlonia trhavou řeč i gesta a více méně podivný výraz. Já jsem zdvořilá — a protože to vypadá, že si rád povídá, jsem k němu i vlídná.
A la suite d’un emploi immodéré de cette liqueur qui causa, dit-on, la race noire, Torlonia a la parole et le geste saccadés et l’air plus ou moins étrange. Moi, je suis polie et comme il a l’air de causer volontiers je deviens aimable.
Spolu s námi odjíždí slavná Robensonová se svou matkou a hrbatou sestrou a rodina Franciových. Paní Franciová má dva syny přes třicet let a dceru na vdávání — hezkou, zajímavou, která rozkošně zpívá. Přijímají hosty hojně a dobře.
En même temps que nous, partent la fameuse Robenson avec sa mère et sa sœur bossue et les Francia. Mme Francia a deux fils de plus de trente ans et une fille bonne à marier, jolie et intéressante et chantant à ravir. Ils reçoivent beaucoup et bien.
Píši ve vagónu. Železnice rozhodně zbavily cestování poezie. Nic vulgárnějšího než tato nádraží a stádo ovcí, které ženou pastýři v modrých halenách.
J’écris en wagon. Décidément les chemins de fer ont dépoétisé les voyages. Rien de trivial comme ces gares et ce troupeau de moutons que chassent les bergers en blouses bleues.
Často se mi stává, že si oblíbím nebo znenávidím lidi, které vidím poprvé a které už nikdy neuvidím. Od včerejška mám tu čest, že mě na každém nádraží, kde mám slabost vystoupit, lehce rozčiluje jeden samec a pár dětí s klobouky s černými stuhami, na nichž se zlatými písmeny čte: Florida. Ten samec mluví velmi hlasitě — někdy německy, někdy francouzsky — naslouchá si s rozkoší, šťasten, že ho všichni slyší. A nenávidím ho už jen pro způsob, jakým vyslovuje Florida. Ještě to nevyslovil, ale musí to vyslovit tak, jak jsem si představila — a to Florida mě plní hnusem. Hlavně to musí často říkat, když si hraje se svými mláďaty.
Souvent il m’arrive de m’attacher ou de détester les êtres que je vois pour la première fois et que je ne reverrai jamais. Depuis hier j’ai l’avantage d’être légèrement agacée à toutes les gares où j’ai la faiblesse de descendre par un mâle et par une paire d’enfants avec des chapeaux à rubans noirs sur lesquels on lit en lettres d’or: Florida. Le mâle parle très haut, tantôt allemand tantôt français, il s’écoute avec délice heureux d’être entendu de tous. Et je le déteste pour la manière seule dont il prononce Florida. Il ne l’a pas encore prononcé mais il doit le prononcer comme j’ai imaginé, et ce Florida me remplit de dégoût. Il doit surtout le dire souvent en jouant avec ses petits.
Nalevo dřímá vysoká rusovlasá bytost, vousatá, s pravidelným nosem. Vypadá jako Belgičan nebo Švýcar. Naproti jakýsi Ital, obchodník s olejem — vychrtlý a vulgární.
A ma gauche sommeille un grand être blond roux, barbu, au nez régulier. Il a l’air belge ou suisse. En face une espèce d’Italien marchand d’huile, maigre et vulgaire.
Teta spí, Pincio je v košíku nehybný, ohlušený, vyděšený z hluku a otřesů. Ale zejména ze svého slaměného vězení.
Ma tante dort, Pincio est dans son panier immobile, abasourdi, épouvanté du bruit, des secousses. Mais surtout de sa prison de paille.
Je čtvrtek 21. června, osm hodin ráno. Hle — to je hezké. Černobílé krávy uprostřed zelené louky — člověk by řekl, že to jsou Alexandrovy barvy.
Nous sommes au jeudi 21 juin, huit heures du matin. Tiens, c’est joli. Des vaches noires et blanches au milieu d’une prairie verte, on dirait les couleurs d’Alexandre.
Co se týče Alexandra — co si mám myslet? A co si myslíte vy? Bože, nedokázala bych to říci. Dokud jsem zcela klidná, není třeba se znepokojovat... Oh! to je ovšem... Ale pořád k němu chovám mnoho něžnosti a zájmu — jako k nesmírně sympatickému člověku. To nejsou ty pocity, po nichž bych toužila... ale možná je to tak lepší — tím spíše, že díky této pohodě ho miluji z vděčnosti v očekávání bouří... bude-li Bohu libo mi je poslat. Miluji ho tak, jako miluji jeho matku — jako někoho milého, příjemného... koho bych šla ošetřovat, kdyby byl nemocen; plakat, kdyby byl mrtev; pomáhat vším, co by bylo v mé moci — s vnitřní slastí i se slastí z pózy.
A propos d’Alexandre que dois-je penser ? Et qu’en pensez-vous ? Mon Dieu je ne saurais le dire. Du moment que je suis tout à fait tranquille il ne faut pas s’inquiéter... Oh ! ça, par exemple... Mais je lui garde toujours beaucoup de tendresse et d’intérêt comme à un homme éminemment sympathique. Ce n’est pas de ces sentiments-là que je voudrais... mais cela vaut peut-être mieux ainsi, d’autant plus que ce bien-être me le fait aimer par reconnaissance en attendant les orages... s’il plaît à Dieu de m’en envoyer. Je l’aime comme j’aime sa mère, comme quelqu’un de gentil, d’agréable... que j’irais soigner s’il était malade, pleurer s’il était mort; secourir par tout ce qui serait en mon pouvoir avec plaisir intime et avec plaisir causé par la pose.
A jsem v Paříži, u paní de Mertensové. Jejich péče a pozornost mě skoro uvádějí do rozpaků.
Me voilà à Paris, chez Mme de Mertens. Je suis presque confuse de leurs soins et prévenances.
Od osmi hodin ráno až do Paříže jsem ležela a četla „Jocelyna“ od Lamartina. To je něco, co bych doma nemohla dělat — nebo snad ano... neboť je to krásné, něžné, poetické, jemné a nikdy směšné přes všechny vlastnosti, které jsem právě vyjmenovala.
Depuis huit heures du matin jusqu’à Paris je suis restée couchée à lire « Jocelyn » de Lamartine. Voilà ce que je ne pourrais pas faire à la maison, peut-être si... car c’est beau, c’est tendre, c’est poétique, c’est doux et ce n’est jamais ridicule malgré toutes les qualités que je viens d’énumérer.
V paní de Mertensové nacházím cosi z mé drahé matky — říkám jí to, aniž bych kohokoliv jmenovala; vypravuji jí o Alexandrovi, aniž bych ho také jmenovala. Nemohla bych o tom nemluvit.
Je trouve dans Mme de Mertens quelque chose de ma mère chérie, je le lui dis sans nommer personne, je lui raconte Alexandre sans le nommer de même. Je ne pourrais pas ne pas en parler.
Jak jsem ráda, že se pan Janvier de la Motte mladší oženil.
Comme je suis contente que M. Janvier de la Motte fils se soit marié.
škrtnuto[Zrušeny 2 řádky]
[Deux lignes cancellées]