❦
# Středa 15. listopadu 1876 (3. listopadu)
Středa 15. listopadu 1876 (3. listopadu)
Mercredi 15 novembre 1876 (3 novembre)
Minulou neděli mě probudily Nadininy děti, které v noci přivezli z Tchernakovky.
Dimanche dernier je fus réveillée par les enfants de Nadine qu’on amena pendant la nuit de Tchernakovka.
Snídala jsem se svými, poté jim otec přišel složit návštěvu a poslal dětem dvě bonboniéry.
Je déjeunai avec les miens, après quoi mon père vint leur faire une visite et envoya deux bonbonnières aux enfants.
Už dva dny po sobě mě Poltava vidí, a ačkoli jsem v cestovním úboru — totiž šaty ze šedého sukna a černý sametový čepec — lidé se stavějí k oknům, když procházím, a připadám jim jako kuriozita...
Voilà deux jours de suite que Poltava me voit et bien que je sois en costume de voyage, c’est-à-dire robe de drap gris et bonnet de velours noir, on se met aux fenêtres quand je passe, et je leur semble une curiosité...
Společnost Stříbrného srdce1 se právě rozrostla o dva nové členy: Marii Yégorovnu Babaninovou (Lolu) a Madegedu Kondratievnu Babaninovou (Nadine).
La société du Coeur d’Argent vient d’être augmentée de deux membres: Marie Yégorovna Babanine (Lola) et Madegeda Kondratievna Babanine (Nadine).
Nakonec jsem v neděli večer odjela s otcem, poté co jsem za poslední dva dny v Rusku viděla prince Michela, Gedanoffa atd.
Enfin c’est dimanche soir que je suis partie avec mon père, après avoir vu pendant mes derniers deux jours de Russie le prince Michel, Gedanoff, etc.
Na nádraží se mnou byla jen rodina, zato mnoho cizích lidí s velkou zvědavostí sledovalo náš „bataklán“.2
A la gare il n’y eut que ma famille avec moi, mais beaucoup d’inconnus qui regardaient notre « bataclan » avec une grande curiosité.
Jen cesta do Vídně mě stojí téměř pět set rublů.
Le voyage seul jusqu’à Vienne me coûte près de cinq cents roubles.
Všechno jsem zaplatila sama. Koně odjíždějí s námi v doprovodu Čokolády a Kousmy, komorníka mého otce. Chystala jsem se vzít Victora, ale Kousma, zcela pohlcen touhou cestovat, přišel prosit po ruském zvyku, abych ho vzala; protože mi to bylo jedno, svolila jsem. Čokoláda bude dohlížet, neboť Kousma je jakýsi potrhlý blázen, který snadno zapomene na svět v počítání hvězd, takže mu mohou sebrat koně, ba i kabát. Když si bral dívku, kterou dlouho miloval, byl tak šťastný, že hned v den svatby po utekl po obřadu do zahrady a zůstal přes dvě hodiny ležet na trávníku, plakal a počínal si jako šílenec — trochu jím je, myslím, a jeho vyjevené a potácivé vzezření z něj činí bytost pozoruhodnou svou tupostí.
J’ai payé pour tout moi-même. Les chevaux partent avec nous sous l’escorte de Chocolat et de Kousma valet de chambre de mon père. J’allais prendre Victor mais Kousma dévoré du désir de voyages vint supplier à la manière russe de le prendre; comme cela m’était indifférent je consentis. Chocolat surveillera car Kousma est une manière de lunatique qui peut très facilement s’oublier un jour à compter les étoiles au point de se laisser enlever les chevaux et même son habit. En épousant une fille qu’il aimait depuis longtemps il fut si heureux que le jour même du mariage après la et après la cérémonie il s’enfuit au jardin et resta plus de deux heures couché sur l’herbe à pleurer et à se conduire comme un fou, il l’est un peu, je crois, et son air effaré et chancelant le rend un être très remarquable comme imbécilité.
Otec stále zuřil, ale já jsem se procházela nádražím jako doma pod zraky nejvoňavější lůzy z Poltavy; tady lidé chodí trávit čas do nádražní restaurace.
Mon père rageait toujours, quant à moi je me promenais par la gare comme chez moi sous les yeux de la canaille la plus parfumée de Poltava, ici on vient passer son temps au restaurant de la gare.
Pacha se drží ode mě stranou — a dělá dobře. Den předtím, zatímco otec byl v Klubu, místo abych šla spát, přešla jsem do jeho pokoje a zůstala tam do tří hodin ráno se zeleným mužem, žalovala si mu na „toho, kterého znáte, Pacho“ a četla mu nejdojemnější pasáže tohoto Deníku.
Pacha se tient éloigné de moi et il fait bien. La veille, pendant que mon père était au Club, au lieu de me coucher je passai dans sa chambre et j’y suis restée jusqu’à trois heures du matin en compagnie de l’homme vert, à me plaindre contre « l’homme que vous savez, Pacha » et à lui lire les passages les plus touchants de ce Journal.
V poslední chvíli se zjistilo, že chybí jeden balík, strhla se hotová bouře, všichni se rozběhli na všechny strany, Amalia se ospravedlňovala, já jí vyčítala, že špatně slouží. Publikum naslouchalo a bavilo se — což vidouc, zdvojnásobila jsem výmluvnost v Dantově jazyce.3 Bavilo mě to hlavně proto, že na nás vlak čekal. To je ta výhoda téhle zatracené země — tady se vládne.
Au dernier moment on s’aperçut qu’un paquet manquait, il s’éleva comme une tempête, et on se mit à courir de tous côtés, Amalia se justifiait, je lui reprochais de mal servir. Le public écoutait et s’amusait, ce que voyant je redoublai d’éloquence dans la langue de Dante. Ça m’amusait surtout parce que le train nous attendait. Voilà ce qu’il y a de bon dans ce fichu-pays; on y règne.
Alexandre, Paul a Pacha vstoupili do kupé, ale třetí zvonění oznamovalo odjezd, tísnili se kolem mě.
Alexandre, Paul et Pacha entrèrent dans le coupé, mais la troisième sonnette annonçait le départ, on se poussait autour de moi.
„Paule, Paule,“ volal zelený muž, „nech mě se aspoň rozloučit!“
— Paul, Paul, criait l’homme vert, laisse-moi donc dire adieu au moins !
„Pusťte ho tedy dopředu,“ řekla jsem. Políbil mi ruku a já ho políbila na tvář, blízko oka. Ostatně je to v Rusku zvyk — jen jsem se jím nikdy neřídila.
— Laissez-le donc avancer, dis-je ? Il me baisa la main et je l’embrassai sur la joue., près de l’œil. D’ailleurs c’est l’usage en Russie, seulement je ne m’y suis jamais conformée.
Čekalo se už jen na hvizd — a ten na sebe nedal čekat.
On n’attendait que le sifflet, il ne tarda pas.
„No?“ řekla jsem.
— Eh bien ? fis-je.
„Ještě to stihnu,“ řekl zelený muž.
— J’aurai encore le temps, dit l’homme vert.
Vlak se dal pomalu rozjel a Pacha začal mluvit velmi rychle, ale nevěděl, co říká.
Le train se mit s’ébranla lentement et Pacha commença à parler fort vite mais ne sachant pas ce qu’il disait.
„Na shledanou, na shledanou, skočte přece!“
— Au revoir, au revoir, sautez-donc !
„Ano, sbohem, na shledanou.“
— Oui, adieu, au revoir.
Naposledy mi políbil ruku a seskočil na nástupiště. Psí polibek — věrný a uctivý.
Et il sauta sur la plate-forme après m’avoir baisé une dernière fois la main. Baiser de chien, fidèle et respectueux.
„No tak, no tak!“ volal otec zevnitř kupé, neboť jsme stáli na chodbě vagónu.
— Eh bien eh bien ! criait mon père de l’intérieur du coupé car nous étions dans le corridor du wagon.
Přišla jsem k němu, ale tak zarmoucena bolestí, kterou jsem způsobila, že jsem hned ulehla a zavřela oči, abych se mohla v klidu oddat svým myšlenkám.
Je vins auprès de lui, mais si affligée de la douleur dont j’étais la cause que je me couchai aussitôt et fermai les yeux pour songer à mon aise.
Chudák Pacha, milé a vznešené dítě — jestli se mi po něčem v Rusku stýská, pak po tomto zlatém srdci, této věrné povaze, tomto přímém duchu.
Pauvre Pacha, cher et noble enfant, si je regrette quelque chose en Russie c’est ce cœur d’or, ce caractère loyal, cet esprit droit.
Jsem opravdu zarmoucena?... Ano — pokud vůbec lze být lhostejná k oprávněné pýše, že mám takového... přítele. Jeho červenání, jeho rozrušení mě okouzlovalo — a čím více se rozrušoval, tím více jsem ho obléhala. Je to špatné? A proč by bylo. Kdyby ve mně nebyl našel zalíbení, mé baterie by nebyly měly ani ten nejmenší úspěch. Tedy... dost. Čest a úcta muži, na něhož mi v mysli navždy zůstane vryta příjemná vzpomínka.
Suis-je vraiment affligée ?... Oui, s’il était possible d’être insensible au juste orgueil d’avoir un pareil... ami. Ses rougeurs, son trouble me charmaient et plus il se troublait plus je l’assiégeais. C’est mal ? Et pourquoi. S’il ne m’avait pas trouvée à son goût, mes batteries n’auraient pas eu le moindre succès. Ainsi... c’en est assez. Honneur et respect envers un homme dont le souvenir restera toujours agréablement gravé dans mon esprit.
Ještě téhož večera jsme potkali jistou Marii Perlikovou, čtyřicetiletou slečnu, dceru hostinského od hlavní silnice, známou všem místním, kdo cestovali ještě před železnicí. Byla na mámině svatbě a přišla podívat se na mě ze svého bufetu na stanici Vodianaga, aby se na mě podívala.
Ce soir même nous rencontrâmes une certaine Marie Perlik, demoiselle de quarante ans, fille d’un aubergiste de grand chemin, comme de tous les gens du pays qui ont voyagé avant les chemins de fer. Elle a assisté au mariage de maman et vint pour me voir de son buffet de la station Vodianaga pour me voir.
Mimo jiné mi vyprávěla, že ve stejném vlaku jede pan Novosselsky, který kdysi znal mou matku a velmi by mě rád viděl. To jméno jsem slyšela od mámy; ostatně je velmi proslulý — v určité době se nemluvilo o ničem jiném než o jeho gigantických podnicích, jeho milionech a jeho úpadcích, neméně gigantických než ty podniky.
Elle me raconta entre autre que dans le même train se trouvait M. Novosselsky qui ayant connu il y a longtemps ma mère, désirerait beaucoup me voir. J’ai entendu ce nom de maman, d’ailleurs il est très connu et à une certaine époque il n’a été question que de ses entreprises gigantesques, de ses millions et de ses ruines non moins gigantesques que ses entreprises.
Na příští stanici mi slečna Perliková (jede k bratrovi, hodinu cesty odtud) přivedla toho pána. Představení bylo... zvláštní, ale, ale on věděl, kdo jsem, a já věděla, kdo je on, a vše proběhlo velmi hladce. Novosselsky byl pro své rozmanité osudy přijímán všude, ba i u ruského a francouzského dvora — je to tedy muž dobrých způsobů a příjemný.
A la prochaine station Mlle Perlik (elle va à une heure de distance chez son frère) m’amena ce monsieur. La présentation était... bizarre, mais, mais il savait qui j’étais et moi que lui et ça se passa fort bien. Novosselsky par suite de ses fortunes diverses a été reçu partout, même à la cour de Russie et de France, c’est donc un homme de bonnes façons et agréable.
Prokázal mi veškeré myslitelné služby, dal mi svůj polštář, deky a byl vrcholně laskavý.
Il me rendit tous les services imaginables, me donna son coussin, ses plaids, et fut de la dernière amabilité.
Nyní je starostou města Oděsy. Velmi záviděníhodné postavení, zvláště v Oděse.
A présent il est maire de la ville d’Odessa. Position très enviable, surtout à Odessa.
Starosta se rusky řekne golova (hlava) a radnice duma (myšlenka).4 Není to zvláštní?
Le maire en russe se nomme Golova (tête) et la mairie, Douma (la pensée). N’est-ce pas curieux ?
Druhý den, v pondělí, uplynul bez nejmenší příhody až do večera. Rozloučili jsme se s Novosselským a dozvěděli jsme se, že na rozkaz shora je vývoz koní z Ruské říše zakázán!5
Le lendemain lundi se passa sans aucun incident jusqu’au soir. Nous nous séparâmes avec Novosselsky et nous apprîmes que par suite d’un ordre supérieur la sortie de chevaux de l’Empire de Russie était défendue !
Necháváme je v Birzoule a jedeme dál v naději, že se na hranici, kam dorazíme v úterý ráno, najde nějaké řešení. Díky dopisu náčelníka stanice v Birzoule, oddaného Novosselskému, máme okamžitě k službám náčelníka stanice ve Voločysku — mladého Poláka, který mluví francouzsky a vypadá jako pán.
Nous les laissons à Birzoula et continuons notre chemin espérant quelque arrangement à la frontière où nous arrivons mardi matin. Ayant une lettre du chef de gare de Birzoula dévoué à Novosselsky, nous avons de suite à nos ordres le chef de gare de Voloczysk, un jeune polonais parlant français et ayant l’air d’un monsieur.
Díky němu neotevřeli ani jeden kufr, ani bednu, a zaplatili jsme jen za cigarety, které jsem sama přihlásila. Uklidněte se — jsou to dárky pro Nice.
Grâce à lui on n’ouvrit pas une malle, pas une caisse et nous n’avons eu à payer que pour les cigarettes que j’ai déclarées moi-même. Rassurez-vous, ce sont des cadeaux pour Nice.
Pokud jde o koně, zanecháváme Kousmovi písemné pokyny a doporučujeme ho náčelníkovi stanice ve Voločysku i náčelníkům předchozích stanic. Museli jsme zůstat ve Voločysku až do večera a čekat na příští vlak, ve společnosti jedné maloměšťácké ruské rodiny, ze které se mi zvedal žaludek.
Quant aux chevaux, nous laissons une instruction écrite à Kousma et le recommandons au chef de gare de Voloczysk ainsi qu’aux chefs précédents. Nous dûmes rester jusqu’au soir à Volocsysk, à attendre le train suivant, en compagnie d’une bourgeoise famille russe qui me faisait mal au cœur.
Ačkoli jsme měli času nazbyt, přesto jsme se opozdili — kvůli krabici s cigaretami, kterou se nedařilo zatlouct, protože do ní Čokoláda nacpal své staré zablácené boty. Ale náčelník stanice byl samá laskavost a vlak na nás pět minut čekal — jako kdybychom byli v Poltavě.
Cette superfluité du temps ne nous empêcha pas d’être en retard à cause de la boîte aux cigarettes qu’on ne pouvait parvenir à clouer Chocolat y ayant fourré ses vieilles bottes crottées. Mais le chef de gare étant l’amabilité même le train nous attendit pendant cinq minutes, comme si nous étions à Poltava.
V noci z úterý na středu jsem spala velmi dobře v posteli jako v hotelu — otec vzal místa v lůžkovém vagóně, velmi pohodlném a jen nepatrně dražším než obyčejná první třída.
Cette nuit, de mardi à mercredi, je dormis fort bien dans un lit comme à l’hôtel, mon père ayant pris des places dans le wagon de nuit, wagon très confortable et à peine un peu plus cher que la première classe ordinaire.
Jelikož nebylo pozdě a ležela jsem, dala jsem se do čtení slavného La Jeunesse du roi Henri6. Ach! kdybych ji byla četla dříve, tu dobrou knihu! S Antonellim by se nic nestalo. Ten ničema kopíroval jednoho z nejodpudivějších hrdinů. A kopíroval viditelně. Na každé stránce jsem zažívala malé záchvaty rozhořčení. Jak jsem pokořena, že jsem se dala oklamat tím mladým psem, že jsem si všímala jakéhosi vylepšeného druhu Michela Eristoffa! K čemu jsou romány? Nu, vidíte sami — pro všechny čerty! — abyste se nemýlili v pánech, kteří napodobují hrdiny pánů Ponsona du Terraila a Xaviera de Montépina. Ach, kdyby to byl aspoň Dumas, to by bylo skvělé – Dumas vkládá do svých knih ušlechtilost a čest, i když v nich člověk nepotká nic než podzemní chodby a hedvábné provazové žebříky. Tito páni však do nich vkládají jen tu nejhloupější zkaženost.
Comme il n’était pas tard et que j’étais couchée je me mis à lire la fameuse « Jeunesse du roi Henri ». Ah ! si je l’avais lu avant, ce bon livre ! Il ne serait rien arrivé avec Antonelli. Ce coquin copiait un des héros les plus répugnants. Et copiait visiblement. A chaque page j’avais de petits accès d’indignation. Et comme je suis humiliée d’avoir été dupée par un jeune chien, d’avoir fait attention à une espèce améliorée de Michel Eristoff ! A quoi servent les romans ? Eh vous le voyez, pardieu, bien ! A ne pas vous tromper sur le compte des messieurs qui reproduisent des héros de M. M. Ponson du Terrai! et Xavier de Montépin. Ah ! si c’était encore Dumas, ce serait superbe, Dumas met de la noblesse et de l’honneur dans ses livres lors même qu’on n’y rencontre que souterrains et échelles de soie. Mais ces messieurs n’y mettent que la plus bête des dépravations.
A jak vidím, Pierre Antonelli, synovec slavného kardinála téhož jména, mě pokládal za maloměšťanku šestnáctého století.
Et à ce que je vois, Pierre Antonelli, neveu de l’illustre cardinal du même nom, m’a prise pour une bourgeoise du XVIe siècle.
Ponaučení: Je třeba číst ty nejhorší knihy, neboť právě ty čtou pánové, s nimiž máme tu čest se setkávat.
Moralité: Il faut lire les plus mauvais livres attendu que ce sont ceux-là qui sont lus par la plupart des messieurs que nous avons l’honneur de coudoyer.
Jsem ve Vídni.
Je suis à Vienne.
Po fyzické stránce byla cesta dokonalá — dobře jsem spala, dobře jedla a jsem čistá. To je to hlavní a je to možné jen v Rusku, kde topí dřevem a kde mají vagóny umývárny.
Physiquement parlant, mon voyage a été parfait, j’ai bien dormi, bien mangé et je suis propre . C’est le principal et possible en Russie seulement où l’on chauffe avec du bois, et où les wagons ont des cabinets de toilette.
Otec byl celkem snesitelný, hráli jsme karty a tropili jsme si žerty z cestujících. Jen dnes večer ztropil scénu po svém.
Mon père a été très passable, nous avons joué aux cartes et nous nous sommes moqués des voyageurs. Seulement ce soir il fit une histoire de sa façon.
Vzal lóži v Opeře, ale odmítl mě doprovodit, ledaže bych šla v cestovních šatech.
Il prit une loge à l’Opéra, mais refusa de m’y accompagner sinon en robe de voyage.
„Zneužíváte mého postavení,“ řekla jsem, „ale nedovolím, aby si někdo dopřál ten přepych tyranizovat mě — nejdu, dobrou noc!“
— Vous profitez de ma position; dis-je, mais je ne permets pas qu’on se donne le luxe de me tyranniser, je n’irai pas, bonsoir !
A tak jsem zůstala u sebe. Mé postavení? Ano — nemám ani groš. Mám jen směnky na Paříž, které mi do té doby k ničemu nejsou. Jelikož jsem musela opustit koně, dala jsem Kousmovi pět set rublů a zůstala s padesáti tisíci franky — ale ve směnkách.
Et me voilà chez moi. Ma position ? Oui, je n’ai pas le sou. Car je n’ai que des traites sur Paris qui ne me servent pas avant. Devant abandonner les chevaux je donnai cinq cents roubles à Kousma et suis restée avec mes cinquante mille francs mais en traites.
Řekla jsem to otci, který se urazil, zaujal nejvznešenější postoj a křičel, že se o výdaje nestará a že utrácet za mě ho nic nestojí — tolik už v životě prohýřil.
Je le dis à mon père, qui s’offense et prit l’attitude la plus noble en criant qu’il se moquait des dépenses et que dépenser pour moi ne lui coûtait rien tant il avait dépensé dans sa vie.
Zde to voní Evropou. Vysoké, pyšné domy mi zvedají náladu téměř tak vysoko jako jejich poslední patro. Nízké stavby Poltavy mě tísnily.
Ça sent l’Europe ici. Les maisons hautes et fières me relèvent les esprits presque aussi haut que leur dernier étage. Les basses habitations de Poltava m’écrasaient.
Co mi schází, je... osvětlení včerejších vagónů. Světlo přicházející ze stropu má zcela zvláštní půvab. Předně nepřetíná místnost a nutí pohled přejet celou její výšku, neboť oči se ihned obracejí ke světlu — takže se linie a harmonie prostoru nenaruší a záře padající shora se zdá rozlévat po vás a po všem, co vás obklopuje, jako tajuplná milost plná majestátu.
Ce que je regrette c’est... l’éclairage des wagons d’hier. La lumière venant du plafond a un charme tout particulier. D’abord, elle ne coupe pas la chambre et oblige le regard à en parcourir toute la hauteur car les yeux se portent aussitôt vers la lumière, de cette façon les lignes et l’harmonie de l’appartement ne sont pas détruites et la clarté tombant d’en haut semble se répandre sur vous et sur tout ce qui vous entoure, comme une faveur mystérieuse et pleine de majesté.
na okraji
Pierre Antonelli. Pietro Antonelli. Pierre Antonelli. Kardinál Antonelli Kardinál.
dans la marge Pierre Antonelli. Pietro Antonelli. Pierre Antonelli. Cardinal Antonelli Cardinal.
Uprostřed všeho toho — za cesty i po ní, ať stojím, sedím nebo ležím — myšlenky se mi pořád vracejí k témuž bodu: Kardinál zemřel. Jelikož se z Mongrueliny předpovědi nic nenaplnilo, nebudu o ní už nikdy mluvit. Co se týče somnambulů, je tu jen Alexis, ale ten budoucnost nepředpovídá, neboť není šarlatán. Ale vzpomeňte si na věštbu z karet od Moreauové. Ale nemluvme o tom, dokud se nenaplní. Mluvme o skutečnosti. Kardinál zemřel. Kdyby byl býval tak laskav a učinil tak dříve... ostatně by to vyšlo nastejno.
Au milieu de tout cela, pendant et après le voyage, que je sois debout ou assise, ou couchée ma pensée revient toujours au même point : Le cardinal est mort. Comme rien ne s’est accompli de la prédiction de la Mongruel je n’en parlerai plus jamais. En fait de somnambule il n’y a qu’Alexis, mais il ne prédit pas l’avenir puisqu’il n’est pas charlatan. Mais rappelez-vous de la prédiction des cartes de la Moreau. Mais n’en parlons pas avant d’en voir l’accomplissement. Parlons de la réalité. Le cardinal est mort. S’il avait eu la bonté de le faire plus tôt... au fait, ça reviendrait au même.
Hej! Co je mi do té rodiny italských ničemů, šarlatánů a výrobců křídových sošek! Pryč a k čertu!7
Hé ! Qu’ai-je à faire avec cette famille de faquins italiens, de charlatans et de fabricants de statues de craie ! Via e al diavolo.
Kardinál zemřel. Když mi Pacha položil před oči tu depeši, zrudla jsem a prsty se mi třásly téměř hodinu — skrývala jsem to tím, že jsem si upravovala klobouk.
Le cardinal est mort. Lorsque Pacha me mit sous les yeux cette dépêche, j’ai rougi et mes doigts ont tremblé pendant près d’une heure, ce que je dissimulai en arrangeant un chapeau.
Zemřel, a nevím proč — jsem z toho ráda.
Il est mort et, je ne sais pourquoi, je m’en réjouis.
Zdá se mi, že padla velká překážka. Ale překážka čemu? Kdo ví?8
Il me semble qu’un grand obstacle est tombé. Mais un obstacle à quoi ? Chi lo sa ?
Ó, jaké trápení, když myslím na Řím.
0 quel tourment quand je pense à Rome.
Chci studovat a všechno mi v tom brání. Mé nadání se ztrácí, čas plyne. Ve studiu nepostupuji a nemám ani světské radosti.
Je veux étudier et tout m’en empêche. Mes talents se perdent, le temps passe. Je n’ai ni avancement en étude, ni plaisirs mondains.
To je smrt.
C’est la mort.
„Život bez slávy je člověku družkou smrti9“
« Est socia mortis homini vita ingloria »
Nevím, na kterou stranu se vrhnout.
Je ne sais de quel côté me jeter.
Do Říma! Jistě do Říma — ale co času je již ztraceno. Doženu to v létě. Žádná cesta do Ruska mě už nečeká. A kdo ví?
A Rome ! Sans doute à Rome, mais que de temps perdu déjà. Je le rattraperai en été. Je n’ai plus de voyage en Russie à faire. Et qui sait ?
Kardinál zemřel.
Le cardinal est mort.
Dám svých padesát tisíc franků tomu, kdo by mi morálně zničil Pierra Antonelliho; zatím nikdo takový není, a pak už peníze mít nebudu.
Je donnerai mes cinquante mille francs à celui qui m’anéantirait moralement Pierre Antonelli; il n’y a personne pour le moment et après je n’aurai plus d’argent.
Ale jen klid — nic není ztraceno a přijde den, kdy se pomstím — to jest, kdy se pomstí Bůh. Je spravedlivý.
Mais soyons donc tranquille, rien n’est perdu et il viendra un jour où je me vengerai, c’est-à-dire où Dieu me vengera. Il est juste.
Chtěla jsem si znovu přečíst onen pátek 13. října — a opravdu jsem to nedokázala. Je to odporné.
J’ai voulu relire vendredi 13 octobre dernier et vraiment je n’ai pas pu. C’est odieux.
Poznámky
Pozn. překl.: „Coeur d’Argent“ — Stříbrné srdce; Mariina soukromá společnost důvěrných přátel. ↩
Pozn. překl.: „Bataklán“ — Mariin vlastní výraz pro svůj barvitý doprovod a celý rozruch kolem něj; cf. fr. bataclan = haraburdí, rámus. ↩
Pozn. překl.: „Dantův jazyk“ — italština. ↩
Pozn. překl.: Rus. голова (golova) = hlava, vedoucí; дума (duma) = myšlenka, úmysl; odtud i Státní duma. ↩
Zákaz vývozu koní souvisel s vojenskou mobilizací před blížící se rusko-tureckou válkou (vyhlášenou v dubnu 1877). Koně byli strategickým vojenským prostředkem. ↩
Pozn. překl.: Francouzský titul bez zavedeného českého názvu; doslova „Mládí krále Jindřicha“. Dobrodružný román Ponsona du Terraila (1829–1871) ze zlatého věku francouzského fejetonu; děj se odehrává za francouzských náboženských válek. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „Via e al diavolo“. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „Chi lo sa ?“ ↩
Pozn. překl.: V originále latinsky: „Est socia mortis homini vita ingloria“ – latinská průpovídka, zdroj nejistý. ↩