Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Čtvrtek 9. listopadu 1876

Můj pobyt zde mi alespoň posloužil k tomu, abych poznala nádhernou literaturu své vlasti. Ale o čem mluví ti básníci a ti spisovatelé? O tamtom.
A tak nejprve citujme Gogola, naši humoristickou hvězdu.
Jeho líčení Říma mě přimělo jak plakat, tak naříkat — a představu o tom si může udělat jen ten, kdo to čte. Zítra to přeložím. A ti, kdo měli štěstí Řím vidět, pochopí mé rozrušení.
Ó, kdy pak se dostanu z této šedé, studené, suché, smutné země... i v létě, i za slunečního jasu jsou listy zakrslé a nebe méně modré než... tamhle.
Myslím, že se zamilovávám do velkoknížete Mikuláše.

Poznámky

Pozn. překl.: Nikolaj Gogol (1809–1852), ruský spisovatel, autor Mrtvých duší a povídky Řím (1842) — oslavný obraz Věčného města, jenž Marii dojímal k slzám. ↩
Pozn. překl.: Velkokníže Mikuláš Nikolajevič (1831–1891), vrchní velitel ruských sil v blížící se rusko-turecké válce. Marie měla sklony k romantickým fixacím na prominentní aristokraty. ↩